ZÁKLADY HRY V ÚTOKU

Oproti článkům o základech hry v obraně bude článek o základech hry v útoku kratší a stručnější. Ne proto, že by útočení bylo jednodušší nebo méně důležité, ale proto, že útok je z velké části intuitivní kreativní záležitost, řídící se proměnlivou aktuální situací na hřišti. Méně se zde využijí striktní pravidla, předem dané kombinace a složitá schémata. Podíváme se tedy na obecné předpoklady hry v útoku.

Jaké jsou základní předpoklady k úspěšné hře v útoku:

  • dovednost se na hřišti rychle a účinně pohybovat
  • dovednost hry s míčkem a dovednost pokrýt si míček
  • dovednost si přihrát a zpracovat přihrávku
  • dovednost zmást soupeře – kličky, finty, skryté a naznačené přihrávky a střely
  • dovednost přesné střelby a střely z první
  • odvaha a kreativita

K výše vypsaným předpokladům není třeba mnoho dodávat. Bez pohybu, schopnosti hrát s míčkem, dobře si přihrát, překvapit soupeře a přesně vystřelit se můžete rozloučit s tím, že budete dávat góly. Hráči kteří stojí, nedokážou si přihrát, něco vymyslet a trefit bránu v útoku moc nezazáří.

Jaké jsou tedy základní složky hry v útoku a co je třeba hráče naučit:

Podpora

Vždy se nabízej hráči s míčkem na přihrávku, nebo svým pohybem zaměstnej hráče soupeře a vytvoř tak hráči s míčkem prostor a čas.

Základním principem útoku je princip podpory. Podpora v útoku znamená, že hráči bez míčku se nabízejí na přihrávku hráči s míčkem a vytváří tak možnosti pro přihrávky. Hráči musí za prvé sledovat a číst hru soupeře a předvídat situace, kde by mohlo docházet k soubojům s bránícími hráči a za druhé sledovat spoluhráče s míčkem a jeho pohyb. Na základě vyhodnocení těchto dvou věcí pak musí přiměřeně reagovat.
Podpora může být buď přímá – hráč se pohybuje do volného prostoru a může tak na něj směřovat přihrávka, nebo nepřímá – hráč se pohybuje tak, že svým pohybem stáhne obránce do určitého prostoru a vytvoří volné místo pro hráče s míčkem.
Při hře v útočném pásmu je zapotřebí vytvářet tzv. útočné trojúhelníky, tzn. že hráč s míčkem musí mít vždy aspoň dvě možnosti (dva volné spoluhráče) kam přihrát. Tím se vytvoří podpora pro hráče s míčkem a zároveň je zajištěno, že útok má šířku a hloubku.

trojuhelnikyflorbal

Čtení hry

Čti hru a reaguj na situaci.

Hráč musí být schopen zapojit herní myšlení. Posbírat informace o situaci na hřišti, zpracovat je a rozhodnout se podle toho, co se aktuálně na hřišti děje. K tomu je zapotřebí –  mít přehled o situaci na hřišti (sledovat co se děje, mít zvednutou hlavu), anticipovat (vědět o možnostech, které se mohou naskytnout) a být schopen udělat správné rozhodnutí.

Pohyb míčku

Zajisti neustálý pohyb míčku.

Změna pozice míčku na hřišti nutí soupeře neustále reagovat na změnu situace a ten musí stále přeskupovat obranu – tím se získává čas a prostor na útok a zakončení.

Rychlost

Proveď útok rychle, využij volných prostorů na hřišti a postupuj vpřed.

Rychlý přechod do útoku je velmi účinná zbraň. Využívá toho, že útoky jsou vedeny do nezformované obrany soupeře a tím mají vyšší šanci na úspěch. Hraje se tzv. na brejky. Rychlý přechod do útoku je charakteristický především využitím přihrávek. Zásadní je tedy schopnost přesně si přihrát, která zahrnuje také schopnost dobře přihrávku přijmout. K tomu je zapotřebí zapojit rychlé rozhodování založené na myšlence, že první možností o které hráč přemýšlí je přihrát – je nutné nepředržovat míček a omezit driblování s míčkem na minimum. Zakončení útoku je pak také nutné provést rychle a využít toho, že i brankář se nemusí stihnout přesunout do ideální pozice pro vykrytí střely. Hráči proto musí umět střílet z první. Rychlost nemusí být ale vždy nutná, pokud rychlý útok nebo protiútok provést nelze, je třeba být trpělivý a vyvarovat se zkažených přihrávek, přihrávek na slepo, chození do soubojů s přesilou apod.

Přechod

Nauč se efektivně přejít do útoku a využij všech hráčů na hřišti k provedení útoku.Generate Hills of glory Ammo

Obecná poznámka k přechodu (transition) – jedná se o změnu hry týmu z obrany do útoku, nebo z útoku do obrany – podle toho, jak se mění držení míčku. Jak je vidět z popisu, je to situace, která nastává ve florbalu víceméně neustále. Z toho vyplývá, že všichni hráči musí zvládat útočné i obranné dovednosti stejně dobře. Ve florbalu více než v jiných sportech platí, že hráč se nemůže specializovat jen na určitou pozici (např. pravý obránce), ale musí být schopen hrát na všech postech, jak dopředu tak dozadu.

Důležitou součástí úspěšného přechodu do útoku je herní myšlení (bod druhý). Hráč s míčkem má obvykle 4 možnosti řešení:

  • přihrát spoluhráči
  • pokrýt si míček a běžet sám
  • jít do situace 1 na 1
  • vystřelit a pokusit se skórovat

Nejčastější řešení je, či by mělo být, přihrát volnému spoluhráči. Jednoduše proto, že se jedná o nejjednodušší (z hlediska provedení) a nejrychlejší (míček letí vždy rychleji než dokáže hráč běžet) řešení jak postupovat vpřed. Navíc je to nejlepší způsob jak přenést hru a tím donutit soupeře k rychlému přeskupení, které otevírá možnosti pro přihrávky a volné prostory kam postupovat.
S předchozím souvisí především bod první (podpora), tzn. schopnost hráčů bez míčku se nabízet k přihrávkám. Nabízející se hráč se musí dostat do takové pozice, aby mu hráč s míčkem mohl přihrávat přímo, jednoduše a ideálně na kratší nebo střední vzdálenost. Zde je nutný správné načasování (timing)  – hráč nabízející se na přihrávku se do volného prostoru musí dostat ve chvíli, kdy hráč s míček potřebuje přihrát, ne ve chvíli, kdy je to pro něj nejpohodlnější, tzn. musí zrychlit, zpomalit, nebo i zastavit se podle toho, jak vyžaduje situace. Zároveň jeho postavení těla, nohou a čepele musí být takové, aby zpracování bylo co nejjednodušší. Přitom je zapotřebí si zachovat přehled o situaci na hřišti, hrát se zvednutou hlavou a předvídat vývoj situace na hřišti. Správný timing platí také pro hráče s míčkem – pokud hráč s míčkem zareaguje příliš pozdě a promešká situaci, kterou mu spoluhráči vytvoří, dostane se pod tlak, je nucen přihrávat přes soupeře a to často vede ke ztrátě míčku a protiútoku soupeře. Pokud hráč reaguje příliš rychle a uspěchá přihrávku, dostaví se obvykle stejný výsledek jak v předchozím případě.

Střelba

Snaž se každý útok zakončit střelou.

Platí, že i střela z horší pozice je lepší, než zkažená přihrávka. Samozřejmě v případě, že se jedná o střelu, která jde na bránu, ne mimo bránu.

Komunikace

Nauč se se spoluhráči komunikovat.

Jak slovně, tak i neverbálně pomocí očního kontaktu, pohybu, postavením čepele na zemi apod. Aktivní komunikace se spoluhráči slouží jako prevence k tomu, aby nedocházelo k duplikování herních činností (dva hráči se rozhodnou udělat stejnou věc)  a váhání, vedoucí k opožděným reakcím na nastalou situaci.

Nakonec si připomeneme obrázek toho, jak jsou na hřišti rozděleny zóny nebezpečnosti. Červená barva označuje nejnebezpečnější zónu, ze které padá většina gólů. Žlutá/modrá barva označuje méně nebezpečnou zónu, ze které padají góly jen výjimečně, ale hodí se dobře pro přihrávky do červené zóny a šedá barva označuje nejméně nebezpečnou zónu – z ní je v podstatě nemožné vstřelit gól a obtížné někam rozehrávat. Můžete si tedy lehce domyslet, do jakých prostorů by měly útoky a finální přihrávky směřovat.

zonynebezpecnosti


Vítězslav Carda
Foto: Anssi Koskinen

 
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu