ZÁKLADY HRY V OBRANĚ II

Na předchozí článek navážeme některými obecným taktickými základy hry v obraně. Půjde o situace, ve kterých se v dané chvíli nachází omezené množství hráčů. Tyto situace (1 na 1, 2 na 1, 3 na 2 apod.) většinou vznikají při rychlém protiútoku soupeře.

Obecně je v těchto situacích zapotřebí, aby bránící hráč:

  • měl přehled o hře a dokázal rozpoznat o jakou situaci jde
  • měl přehled o tom, kde se sám nachází (především jak blízko je vlastní bráně)
  • správně kontroloval odstup od soupeře/ů
  • dokázal číst úmysl soupeře a rychle a správně se rozhodoval

Vyrovnané situace

Ve vyrovnaných situacích je možné zvolit agresivnější a aktivnější přístup k soupeři. Uplatní se více osobní souboje a případně hra tělem.

1 na 1

Hráč udržuje svou pozici mezi soupeřem a svou bránou. Florbalku drží v jedné ruce před sebou, aby udržel soupeře v odstupu, omezil mu manipulaci s míčkem a případně mu míček vypíchl. Paže držící florbalku je pokrčená, aby mohla rychle vystřelit vpřed a vypíchnout míček, popř. zablokovat přihrávku bez toho, aby se hráč musel předklánět nebo na soupeře natahovat celým tělem (což musí udělat pokud má paži nataženou). Hráč sleduje soupeře tak, aby viděl jeho tělo (sleduje jeho pohyb) i míček. Chybou je fixovat pohled pouze na míček, při několika rychlých pohybech florbalkou vás může soupeř bleskovým, či neustálým pohybem míčku lehce zmást. V situaci 1 na 1 je nejdůležitější soupeře přibrzdit, zastavit, vytlačit z dobrého střeleckého úhlu. Proto je vhodné sledovat jeho tělo a kopírovat jeho pohyb. Odebrání míčku může následovat později u  mantinelu, v rohu, nebo za pomoci vašich vracejících se spoluhráčů. V situaci 1 na 1 bránící hráč nikdy nenapadá soupeře (nevybíhá proti němu), který se nachází v prostoru středu hřiště, je k hráči čelem a má míček pod kontrolou. V takové situaci je pro útočícího hráče jednoduché si obránce prohodit, obhodit či kličkou objet a jde sám na bránu.

2 na 2

Hraje se jako dvě situace 1 na 1. Tzn. každý bránící hráč má svého soupeře. Pokud se soupeři překříží, hráči buď zůstávají se svým soupeřem, nebo si soupeře předají (je zapotřebí předem vědět, tzn. hráčům říci, zda zůstanou, nebo si budou hráče přebírat). Hráči se nesnaží si navzájem vypomáhat, např. jít zdvojit hráče s míčkem – tím se otvírá přihrávka na uvolněného soupeře. Pokud jeden z bránících hráčů svou situaci nezvládne, hra pokračuje jako situace 2 na 1.

3 na 3

První dva bránící hráči (většinou obránci) mají zodpovědnost za soupeře s míčkem a soupeře před bránou (hráče směřujícího k bráně). Třetí bránící hráč (obvykle útočník) má zodpovědnost za soupeře na středu nabíhajícího si na přihrávku nad brankoviště (přibíhajícího z druhé vlny).

3na31

3na32

Přečíslení

Při přečíslení je nutné zvolit opatrnější přístup, nechodit příliš do osobních soubojů a soustředit se hlavně na získání míčku a zachytávání přihrávek.

2 na 1

Jakmile bránící hráč identifikuje situaci 2 na 1, staví se mezi dva útočící hráče a pohybuje se s nimi v tomto prostoru. Florbalku má před sebou v jedné ruce a udržuje od soupeřů takovou vzdálenost, aby vystrčenou holí omezil soupeřům si přihrávat – tím ulehčí práci brankáři, který se nemusí při každé takové přihrávce přesouvat. Jakmile se situace blíží k bráně, úkolem bránícího hráče je především zabránit přihrávce na volného hráče soupeře. Hráč se natáčí mírně směrem k soupeři s míčkem (pro lepší výhled a šanci zachytit přihrávku) a zároveň se mírně přibližuje k hráči bez míčku. Stále se ale snaží zůstávat  v prostoru mezi soupeři tak, aby hráči s míčkem neuvolnil příliš velký prostor a neulehčil mu tak zakončení. Zabráněním možnosti přihrávat donutí bránící hráč soupeře s míčkem vystřelit. V tu chvíli bránící hráč bere hůl do obou rukou, aby byl co nejlépe připraven odehrát případný odražený míček. Jednoduché pravidlo pro situaci 2 na 1 je: „Hráč brání soupeře bez míčku, brankář má soupeře s míčkem“.

2na11

2na12

3 na 1

Hráč zůstává mezi útočícími hráči a snaží se omezit/zachytit přihrávky a zbrzdit útok. Pokud se situace dostane až do bezprostřední blízkosti brány a soupeř s míčkem se chystá zakončit, bránící hráč jde proti němu, snaží se střelu tělem zablokovat a zároveň florbalkou pokrýt nejnebezpečnější přihrávku.

3na1

3na12

3 na 2

Hraje se jako dvě situace – 2 na 1 a 1 na 1. Na slabé straně (kde není míček) se hraje jako 1 na 1. Tím na silné straně (tam kde je míček) vzniká situace 2 na 1. Situace se tím zjednodušuje, obráncům se tak zlepšuje přehled o tom, kde se nachází míček a kam nejspíše půjde přihrávka.

3na21

3na22


Vítězslav Carda

 
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu