Komplexní příprava dětí

Autor: Václav Pechman

Stále častěji se ozývají hlasy volající po uceleném a efektivním vedení florbalových tréninků dětí. Trpělivost přináší růže, ale přirozený hráčský vývoj je mnohdy necitlivě válcován jednostranně orientovanou přípravou. Namísto intuitivního učení je prosazován direktivní dril a mladým hráčům je umožněno pouze úzké pojetí sportu.

Pro dosažení optimální výkonnosti je třeba vnímat pohyb v jeho nejširším smyslu. Nezbytnost postupné zátěže organismu se snaží vysvětlit Kaisa Lind, která se dlouhodobě z pozice fyzioterapeutky problematikou absence rušné a mobilizační části tréninků zabývá. Význam kvalitního rozcvičení staví na stejnou úroveň jako zdokonalování herních dovedností. Tato nepopulární část bývá opomíjena také proto, že během aktivit bez hokejky musí trenéři prokázat potřebnou autoritu a činnost před svěřenci obhájit. Navíc je třeba správné provedení jednotlivých cviků znát a alespoň zpočátku osobně demonstrovat
Každé zátěži by mělo předcházet zahřátí, aby nebyl organismus nucen vykazovat náhlý maximální výkon. V rámci této pasáže dochází k aktivaci stabilizačního systému trupu a mobilizaci kořenových kloubů, především kyčelních a ramenních. Zde platí, že v jednoduchosti je síla. Ať už budou využity různé druhy kroužení či úklonů, jednotlivé cviky musí být prováděny technicky správně. Při plánování je třeba zohlednit úroveň tréninkové skupiny. Na základě jednoduchého testování rozsahu pohybu (úroveň předklonu, míra zkrácení hlavních svalových skupin) lze zjistit kapacity svěřených hráčů a uzpůsobit tomu skladbu hodin. Přemrštěné nároky a nevhodná volba cviků vedou k nežádoucímu prohlubování zdravotních komplikací.
Obsah práce trenéra nesmí vycházet jen z doposud získaných znalostí. Vlastní zkušenost je dobrým základním stavebním kamenem, na který by měl uvědomělý vedoucí neustále vršit další zjištění. Pramenů poznání se nabízí spousta, problematika trénování mládeže je podrobně zmapována v knihách a materiálech na internetu. Metody opěvované v předešlé dekádě jsou dávno překonány moderním bádáním a díky nezastavitelnému pokroku není jediný důvod bránit se dalšímu vzdělávání. Přehled o nových poznatcích umožňuje koncipovat efektivní hodiny. Erudovaný trenér přikládá patřičnou váhu cvikům zpevňujícím celkovou tělesnou stavbu, protože jedině tak může jedinec plnohodnotně fungovat. Bez vnitřních svalů utvářejících správný postoj dojde dříve nebo později k přetížení a problémům. Kolik z nás vlastně ví, v jaké části tréninku zařadit statický a kdy dynamický strečink? Není právě tohle důvod zamyslet se, jestli děti dostávají to nejlepší možné?
Těla florbalistů nejsou zatěžována rovnoměrně. Karel Pelikán, v současné době zodpovědný za zdravotní stav reprezentace ČR, upozorňuje na výskyt různých projevů dysbalance. Nejčastěji se setkává s projevy nerovnováhy hlubokého svalového systému a větších svalových skupin. Nerovnoměrně vyvinuté části těla znemožňuje správné fungování celku, protože na sebe přebírají funkce dalších svalů. Tento nesoulad se často vyskytuje mezi břišními a zádovými svaly, nevyvážený je poměr prsního svalu vůči mezilopatkovému. Indikátor nesprávného vývoje je například klik. Pokud dítě není během jeho realizace zpevněné, má povolené břišní svaly, lopatky u sebe a hlavu neudrží v prodloužení páteře, měl by být tento úkon okamžitě vyřazen. Zdánlivě nevinný posilovací cvik může malému sportovci velmi uškodit. Pokud si trenér nevěří na základní vyšetření, vždy může spolupracovat s fyzioterapeutem, případně nasměrovat dítě na kineziologický rozbor, který přesně odhalí hlavní nedostatky.
Vedoucí družstev bohužel nevidí důvod, proč by měli věnovat zvýšenou pozornost věcem na první pohled s florbalem nesouvisejícím. Rezignace na cílené odstraňování nestejné zátěže má negativní vliv především na budoucnost, do které se laxní přístup při nastolování harmonie organismu promítne. S tím souvisí nízká úroveň koncepční práce s mládeží. Málokdo dohlédne za horizont dvou let, takže se o dlouhodobé následky prakticky nikdo nezajímá. Cílené vyrovnávání abnormalit hraje klíčovou roli v komplexním tělesném rozvoji. Kompenzační cvičení posilují svaly, které nepracují v daném sportu jako primární. V případě florbalu se jedná o břišní svalstvo, triceps, mezilopatkové svaly, hluboké svaly kořenových kloubů a hamstringy.
V tuzemských podmínkách se může jevit utopicky cesta, kterou nastoupili například ve Švédsku. Tamní model vychovává nevyprofilované sportovce a klade si za cíl kultivovat pohybovou nauku. Jednotlivec ovládající základy běhu a gymnastiky má mnohem lepší předpoklady stát se dobrým florbalistou. Tudy vede správná cesta. V ideálním případě by měl být jeden trénink týdně zaměřen na atletiku a jiné sporty. Na těchto kondičních lekcích musí dojít k docenění cvičení na koordinaci, obratnost a výbušnost.
Trenérské umění spočívá mimo jiné také ve správném odhadu přiměřených nároků. Jan Pazdera je přesvědčen, že orientace na výsledek zápasů je v útlém věku kontraproduktivní, protože upozaďuje rozvoj správných herních návyků. Velká očekávání navíc upřednostňují střelbu, která je paradoxně jednou z posledních zvládnutých dovedností. Při práci s dětmi je třeba postupovat po pomyslných schodech. Pokud nejsou mladí hráči schopni správně vést míček a nahrávat, je bezpředmětné vyžadovat gólovou smršť. Podpora posloupnosti vychází z předem připravených tréninků. Jednotky mají své zaměření a usilují o to, aby byly zábavné a zapojily co největší počet dětí. Naneštěstí zůstává vítězství na špičce žebříčku priorit. Důraz na okamžité úspěchy jde proti postupnému rozvoji. Každý sval, který je využíván během tréninkového procesu, musí pracovat správně. Tělo by mělo fungovat jako celek a jednotlivé odchylky by měly být odstraňovány v postupném procesu. Dobrou zprávou je, že čím dál větší počet vedoucích už nechce jít dál proti přírodě a hledá správnou cestu.
Zastáncem teorie komplexní sportovní přípravy je i Jakub Menhart. Ztotožňuje se s myšlenkou rozšíření sportovní realizace a rozhodl se sdružit tyto snahy do unikátního projektu Floordays. Na základě posbíraných poznatků již nyní nabízí campy, do budoucna plánuje trenérská školení, předváděcí tréninky a další akce. Kromě jiného by rád rozšířil spolupráci s dalšími oddíly napříč Českou republikou. Nejbližší příležitost na setkání s nevídaným pojetím florbalu je 3. 8. 2015, tedy v den, kdy se ukáže, co všechno ještě může náš oblíbený sport nabídnout.


Václav Pechman, www.floordays.com, www.facebook.com/floordays, info@sportovniakce.com

 
Komentáře
Jeden komentář k “Komplexní příprava dětí”
  1. Jarda napsal:

    Vím, že článek je tu již nějakou chvíli, ale přesto se neubráním tomu napsat sem, že je brilantně sepsaný. 🙂 Já jako hráč jsem bohužel zpočátku prošel tím, že vítězství bylo hlavní a tréninky nebyly koncipovány tak, jak by měly. Ale postupem času se to zlepšilo a nutno podotknout, že čím dál více lidí si uvědomuje, že je to opravdu potřeba. 🙂 Přeci jen ne každé dítě u sportu zůstane i po tom, co přejde třeba z juniorů do seniorských mužstev, protože nastupují na vysoké školy. Ovšem aby si ze svého oblíbeného sportu odnesly všelijaké problémy, které je pak ve 40 doženou k ortopedovi je prostě špatně. 🙂 Jen tak dále! 🙂

     
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu