VERONIKA KÁČOVÁ – BUDOUCÍ HVĚZDA?

Že neznáte odchovankyni opavského florbalu? My věříme, že díky jejím výkonům o ní určitě brzy uslyšíte. Veronika, která již nyní koketuje s reprezentací juniorek, je ročník narození 1997, ale již teď by mohla, díky svým výkonům a hlavně střelecké potenci, běhat po extraligových či prvoligových palubovkách. V loňské sezoně zaznamenala ve 24 zápasech v lize dorostenek 96 bodů, letos v součtu dorostenecké a juniorské soutěže to za 17 zápasů činí 79 bodů. Kromě této obdivuhodné statistiky, dotáhla Káčová své týmy k prvenství jak na mistrovstí ČR v kategorii dorostenek, tak ZŠ Otická v Poháru ministerstva školství. S Veronikou Káčovou vám přinášíme rozhovor a přidáváme pohled tří trenérů, kteří s Veronikou pracují.Ковры в современном интерьере

Poprvé si do florbalu nakoukla, dle statistik ČFbU, v sezoně 2008/2009. Začínala si rovnou hrát za klub anebo nějakou dobu „jen tak“? Co tě k florbalu přivedlo?

Tak, bylo to spíše tak, že florbal byl „jen tak“ – holky tam byly všechny starší tak o 4 roky, ale Přemysl Novák mi řekl, kdy jsou tréninky a že můžu začít chodit. Tak jsem začala, ale měla jsem z toho i strach – když mi ale občas někdo s něčím poradil, tak strach odešel. Na zápasech jsem sice seděla víc, než hrála, do zápasu jsem se dostávala za rozhodnutého stavu, ale to mi nevadilo. Každý si tímto musí projít 🙂

Ve svých 12-ti letech si v lize dorostenek odehrálo 6 zápasů – jaké to bylo nastupovat proti starším soupeřkám? Vnímala si to na hřišti anebo byl věkový rozdíl smazán technickou vyspělostí?

Tak já byla oproti ostatním docela bobek, určitě jsem z nich měla respekt a ony byly lepší a rychlejší. Já jen sbírala zkušenosti a ty se mi teď hodí 🙂

V sezoně 2010/2011 si hrávala jak za juniorky, tak za dorostenky. Byl velký rozdíl odjet na zápas s dorostenkami v sobotu a pak se přeorientovat na jinou soutěž druhý den? Byl patrný rozdíl v soutěžích?

Určitě v tom byl velký rozdíl, ale na zápasy jsem se připravovala stejně. Juniorky byly a furt jsou těžší, jsou kvalitnější a věkový rozdíl byl ještě víc znát, mi bylo, tuším, nějakých 12 let a některým i 18náct, ale myslím, že jsem se brzy otrkala 🙂

V loňské sezoně si měla průměr 4 body na utkání – konkrétně 3 branky a 1 asistenci. Čím si to vysvětluješ? Došlo třeba ke změně obsahu tréninku, začala si trénovat ještě více anebo ti to tam prostě začalo „padat“?

Podle mě jsem jednak začala víc makat na tréninku, ale taky tým se zlepšil a já sklízela to „sladké ovoce“. 3+1 na zápas? To ani nevím, tohle je pak už jen třešnička na dortu, která potěší. 

Ano, jsou to takové víkendové či týdenní kempy, je to spojeno s juniorskou reprezentací – podle mě si trenéři udělají menší obrázek o hráčkách. Zahrnuje to kondiční testy, jak je kdo připraven z klubu, potom určitě práci s hokejkou, nějaké ty video rozbory a dobré rady. Snaží se nám radit i v maličkostech u střelby, přihrávky či hře 1 na 1.

V létě si dokonce absolvovala s reprezentací juniorek soustředění a zahrála si za U19 na Czech Open. Jaké bylo nastupovat proti švédským týmům? Bylo něco, co sis z těchto zápasů mohla odnést a co by tě dokázalo ještě víc motivovat k lepším výkonům?

Ano, Czech Open a první start za reprezentaci, určitě to je motivace, protože kdo by nechtěl hrát za reprezentaci, ale na druhou stranu – byla jsem ta jedna z nejmladších. Vidím, že musím ještě na sobě hodně pracovat a chtít se zlepšovat – snad ještě dostanu šanci se ukázat. Možná i díky snaze se zlepšovat a touze po zkušenostech jsem se rozhodla pro hostování ve Vítkovicích, které pro mě bylo velkým lákadlem.

Kdo je tvým florbalovým vzorem? Proč právě on/ona?

Florbalový vzor tak úplně nemám. Líbí se mi, jak hraje Petr Kološ, Milan Tomašík nebo taky Hana Sládečková – opavská odchovankyně hrající za Vítkovice – její kličky, střely a kondičku bych chtěla mít 🙂

Letos si už stihla odehrát 8 zápasů za Opavu v lize dorostenek a připsat si 53 kanadských bodů, v 1. lize si nastoupila i za Vítkovice a v 5 zápasech si bodovala 10krát. Jaké to je skloubit vše, škola – kamarádi – tréninky – zápasy, dohromady?

Ano, teď jsem byla na střídavém hostování a můj týden vypadal přibližně takto: dopoledne jsem chodila do školy, pondělí,středa,pátek jsem měla odpoledne tréninky v Opavě, zbylé dva dny, což je úterý a čtvrtek, jsem trénovala ve Vítkovicích. Do školy jsem se učila ve vlaku nebo večer, čas byl hodně proti mně. O víkendech byly obvykle zápasy a pak začal ten kolotoč na novo.

Je velký rozdíl v tom, jak jsou vedena děvčata Opavy a Vítkovic? V čem ty osobně vidíš ty největší rozdíly? Co pak tréninky pod Miroslava Janovského?

Tak asi bych to neměla srovnávat, podle mě v Ostravě to je více fyzicky náročné, ty holky do toho chodí a dělají, co mají. V Opavě to je jiné, přece jen není nás tolik a nejsme na úrovni Vítkovic – 3 měsíce v kádru Vítkovic mi daly hodně. Tréninky pod vedením Janovského jsou vždy zaměřeny na jednu věc, střelbu nebo herní systémy či něco podobného.

Pomalu ale jistě ti končí střídavé hostování ve Vítkovicích – co bude následovat? Odehraješ zbytek roku za Vítkovice anebo budeš nastupovat za dorostenky a případně ženy Opavy?

No, teď dohraju sezónu v Opavě, myslím, že v dorostenkách máme na dobré umístění. K tomu musím teď zabrat i ve škole. Bohužel za ženy hrát ještě nemůžu.

Hraješ již svou 5. sezonu – dost holek s florbalem končí z různých důvodů – škola, rodina, práce, opakující se koloběh tréninků a zápasů. Neměla si už, při své vytíženosti, také podobné zaječí úmysly?

Je pravda, že se mi zranění zrovna dvakrát nevyhýbají, ale já bych bez florbalu být nemohla – je to to, co dělám hrozně ráda.

Jaké jsou tvé florbalové cíle?

Ještě nedávno bych řekla, že juniorská repre, teď ženská repre a možná nějaký klub v zahraničí – to vše je ale strašně daleko, zatím to jsou jen sny.

 

Přemysl Novák, trenér S.K. P.E.M.A. Opava – dorostenky: „Talent jako hrom, bohužel náchylná na mnoho zranění. Technicky a střelecky skvěle vybavena, psychicky bohužel trošku labilní a ovlivněna sliby, lákadly a názory velkých klubů a jejich trenérů i reprezentačních. Pokud poslechne svého trenéra a dozraje ve svém dosavadním prostřední, bude na repre úrovni.“

Miroslav Janovský, trenér reprezentace ČR – juniorky: „S Večou jsem měl možnost pracovat v průběhu týdenního Kempu talentované mládeže v Jičíne a na turnaji Czech Open. Působí na mě jako přirozený talent, s obrovskou dávkou zarputilosti něco dokázat. Při této zarputilosti dokáže i ignorovat a zatajovat zdravotní problémy, při kterých by jiný „normální“ sportovec už dávno zahříval marodku. Pracovat ovšem musí opravdu na všem – na rozvoji technických dovedností i všech pohybových schopnostech. Zatím je pouhou hroudou vytěženou ze země a pouze pokud budou trenéři i sama Verča intenzivně pracovat na zušlechťování, může se z hroudy vyklubat nějaký ušlechtilý kámen.“

 

 

 
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu