TRÉNINKOVÝ DENÍK

Nevedeš si trenérský deník? Pak vlastně trenérem nejsi!

Odsedění školení trenérské licence z nikoho automaticky trenéra neudělá. Na druhou stranu, samotné založení trenérské evidence rovněž ne. Trenér se ze zájemce stává velmi pomalým, dlouhotrvajícím procesem získávání zkušeností. Díky školením, dostupným materiálům, konzultacemi apod. lze utváření trenéra zjednodušit. Každý se nejlépe poučí ze svých vlastních chyb. Čím více jich uděláme, tím lépe budeme připravení na podobné situace budoucí. Neexistuje jediná správná cesta k cíli, nikdo vám neřekne, co a jak máte přesně dělat. V tom je trenéřina těžká a zároveň krásná.

Každý hráč je jiný, každý tým i každý trenér také. Někdo má větší nadání k zápasovému koučinku, jiní se lépe realizují při trénincích. I skloubení těchto zcela odlišných činností je náročné. Když se ohlédnu pár let zpět a nynější optikou zhodnotím sám sebe, nebyl jsem dobrým trenérem. Nyní jsem zcela jistě lepším, tak jako my všichni, stále se učím. Až se ohlédnu za takových deset let, velmi pravděpodobně si budu moci říci to samé. Že jsem nebyl příliš dobrým trenérem. Aby bylo k čemu se ohlížet, vedu si vždy trenérské deníky. A vám radím totéž.

Aby bylo jasno, nejde o klasický deníček, nýbrž evidenci veškerých údajů, které jsou pro vás podstatné. Pro mě jsou podstatné především chyby, kterých se dopouštím. Evidovat (dávat na papír, šikovnější z vás mohou i do počítače) je potřeba minimálně zásadní věci jako tréninkový obsah s hodnocením a poznatky z utkání. Lidská paměť není dokonalý nástroj a každé nové poznatky vytlačují starší. Proto přátelé, zkuste to, založte si trenérský deník!

Uvedu klasický příklad důležitosti evidence. Představte si atleta, jehož trenér si myslí, že si pamatuje vše, nebo zkrátka necítí důležitost deníku. Atlet trénuje, trénuje, závodí a zcela propadne. Kde se stala chyba? Nejspíš neví, třeba to byla přetrénovanost, ale jak to může zpětně posoudit z hlavy? Anebo naopak atlet zaběhne úžasný čas, řekněme světový rekord. Co vedlo ke zlepšení? Jak trénoval? Bez alespoň základní evidence zkrátka neví. Nemůže se poučit pro příště v tom, co se nepovedlo, nemůže navázat na to, co bylo prospěšné. A florbal, jako kolektivní sport, má tréninkový proces několikanásobně složitější než „pouhý“ běh. Proto si veďme trenérské deníky.

Já vím, máte sotva čas se připravovat na tréninky. Třeba i souhlasíte s tím, že je deník přínosná věc, ale vy na to zkrátka nemáte čas. Tak si to pojďte jen vyzkoušet a uvidíte, že už se bez deníčku neobejdete. V nejúspornější podobě jeho vedení není nic náročného. Stačí malý sešit. Do něj si budete zaznamenávat kromě docházky hráčů a termínů utkání to nejpodstatnější. Tedy tréninkové plány, obsah tréninků s hodnocením (kdyby nic jiného, i „smajlík“ je také hodnocení) a hodnocení utkání. Budete-li obracet stránku za stránkou, uvidíte přibližně následující pořadí. Plán na měsíc, plán na týden, obsah tréninků s hodnocením v daném týdnu, hodnocení utkání, hodnocení týdne, plán na další týden atd., na konci měsíce jeho zhodnocení a plán na měsíc následný. Neboli naplánujete si, co byste měli za měsíc zvládnout, určíte si cíle. Část z nich si vytyčíte splnit v prvním týdnu a na jeho konci zhodnotíte, do jaké míry jste byli úspěšní. Na základě toho upravíte plán na další týden, podobně je tomu s měsíci.

Chcete-li investovat více energie, může váš trenérský deník obsahovat mnoho souborů v počítači nebo můžete využívat speciálních počítačových programů. Co bývá nebo může být obsahem trenérského deníku?

Úvod:

  • název klubu
  • znak klubu
  • družstvo
  • sezona
  • soutěž
  • realizační tým

Zhodnocení předchozí sezony:

  • Realizační tým
  • Soupiska
  • Zázemí (podmínky, vybavení)
  • Kvantifikace ročních dat – OTÚ, STÚ (obecné a specifické tréninkové ukazatele – viz níže)
  • Výsledky – zápasy, tabulka, pohár, příprava, statistiky týmu, hráčů a brankářů
  • Zhodnocení jednotlivých hráčů
  • Zhodnocení splnění cílů
  • Popis sezony = poznatky ke zlepšení

Nová sezona:

  • Soupiska – hráčské posty, kontakty (změny v týmu)
  • Personální zabezpečení (realizační tým)
  • Podmínky (zázemí, vybavení, možnosti)

Stanovení cílů:

  • Cíle (oblast výsledková/rozvojová, technická, taktická, kondiční, formativní)
  • Individuální cíle pro všechny hráče i brankáře
  • Ideálně v dimenzích MUSÍ, MĚLI BY a MOHOU
  • Periodizace RTC (ročního tréninkového cyklu) – harmonogram, sezónní plán (OTÚ, STÚ)
  • Rozplánování do kratších cyklů – makrocykly + operativní cykly

Evidence:

  • Plány na období tak, jak jdou za sebou – RTC – MAC – MZC – MC – TJ (Roční tréninkový cyklus – Makrocyklus, Mezocyklus, Mikrocyklus, Tréninková jednotka)
  • Po skončení cyklu vždy hodnocení splnění cílů a zpětná vazba (korekce plánů následných)
  • Evidence docházky
  • Evidence TJ
  • Evidence utkání (příprava – hodnocení)
  • Evidence výsledků svého týmu i soupeřů
  • Analýzy hry svého týmu i soupeřů
  • Hodnocení hráčů – kvalitativní, kvantitativní
  • Kvantifikace STÚ, OTÚ a zatížení

Ostatní:

  • Psychologická příprava
  • Osobní karty hráčů – osobní údaje, držení hole, post, individuální cíle, ukazatele výkonnosti, výsledky testů, subjektivní hodnocení, lékařské záznamy atd.

Zhodnocení sezony:
(základ pro deník na další sezonu)

  • Hodnocení hlavních a dílčích cílů ve všech oblastech, hodnocení individuálních cílů
  • Výsledky zápasů v soutěži, poháru, přípravě
  • Tabulky, statistiky týmu i jednotlivců, výsledky testů atd.
  • Kvantifikace RTC – zatížení, STÚ, OTÚ
  • Popis sezony = poznatky ke zlepšení

Obecné tréninkové ukazatele (OTÚ) jsou pro všechny sporty stejné:

  • počet dnů zatížení (DZ)
  •  počet TJ  (PTJ)
  •  počet hodin zatížení (PHZ)
  •  počet hodin regenerace (REG)
  •  počet utkání – počet soutěžních dnů (PSD)
  •  počet utkání – v našem případě ještě vymezujeme:
    •   počet soutěžních utkání
    •   počet pohárových utkání
    •   počet přípravných utkání

Specifické tréninkové ukazatele (STÚ) pro florbal jsou následující:

  • nácvik (NA)
  •  herní trénink:
    • tréninková hra (TH)
    • herní cvičení (HCV)
  •  kondiční trénink (R,S,V,O,P):
    • speciální (KSP)
    • všeobecný (KV)
  •  regenerace (REG)
  •  psychologická příprava (PP)

Jejich rozbor ať už v časových jednotkách anebo v procentuálním zastoupení tréninkového času je již pro opravdové trenérské fajnšmekry. Případné další dělení podle energetických zón je další nadstavbou, která se může v budoucnu týkat profesionálních trenérů. Představte si, že byste měli po každém tréninku vyplnit následující tabulku – a hodnoty (čas nebo procenta) sčítat za všechna období.
 

STÚ: CP LA ANP O2 čas %
HRA
HCV
NA
KV
KSP
REG
CELK

 
Kromě trenérského deníku slouží k evidenci sportovců i jejich deníčky, chcete-li „pohybovníčky“. Každý sportovec má možnost zaznamenávat si denně nejpodstatnější informace o svém tréninku. Zpravidla se eviduje čas, intenzita (odraz srdeční frekvence nebo subjektivní známkování či popis) a vykonávaná aktivita. Dále regenerace, pocity po cvičení, zdravotní bolístky. Příklad pohybovníčku, který používám pro své svěřence najdete v materiálech.


Jiří Kysel

Obrázek: posterize / FreeDigitalPhotos.net

 
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu