SASHA RHYNER A ŽENSKÝ FLORBAL VE ŠVÝCARSKU

V rámci přátelského trojutkání reprezentačních týmů juniorek Česká republika – Švýcarsko (Králův Dvůr, 1.-3. 2.), proběhl v sobotu 2. 2. v Berouně v hotelu Na Ostrově seminář pro klubové trenéry žen a juniorek. Kromě pětadvaceti trenérů z Česka (např. Bohemians, Brno, České Budějovice, Dačice, Chodov, Plzeň, Vítkovice….) přijal pozvání i hlavní trenér švýcarského týmu juniorek Sascha Rhyner, který během více než hodinového bloku odpovídal na dotazy trenérů a s pomocí tlumočníka prezentoval osobní názory na švýcarský florbal, jeho aktuální stav, mezinárodní kontext a přidal překvapivě otevřené názory na mezinárodní mládežnický florbal, převážně s důrazem na ženskou složku.

Nejzajímavější dotazy a odpovědi předkládáme ve volné interpretaci s poznámkami redakce, jako uvedení do kontextu celého semináře. Je na vás, jakou podobnost naleznete v odpovědích švýcarského trenéra v souvislosti s českým florbalovým prostředím.

Sascha Rhyner (39), od 2011 hlavní trenér Kloten-Bülach Jets, 4 roky asistent HC Rychenberg, Grasshopper Curych (vše muži), od října 2012 hlavní trenér WU19 Švýcarsko. Civilní profese – novinář, šéfredaktor Radia Z.

Jaký je rozdíl mezi vedením mužského a ženského týmu z pozice hlavního trenéra?
Není nijak zásadní, v rovině komunikace a sociálních vztahů je potřeba dávat pozor na výběr slov a jejich vhodné použití. Z pozice trenéra, ve vztahu k tréninkovému obsahu, se jedná o dvě odlišné složky, ale je to pořád jeden sport. U žen je nutné vzít v úvahu jejich tělesné dispozice a fyziologické možnosti. Z hlediska systematiky hry (dovednosti, HČJ, HK, HS, individuální taktiky, atd.) žádný rozdíl není.

Jaký je rozdíl mezi pozicí klubového a reprezentačního trenéra?
Ohromný. Pracujete v jiném herním a časovém horizontu. V klubu je logicky více času na vše, co se týká obsahu slova „trenér“. U reprezentace vybíráte vhodné typy hráčů/hráček do systému hry, který chcete aplikovat a jste více koučem a manažerem.

Můžete nastínit pozici švýcarských reprezentačních celků ve vztahu k týmům Finska a Švédska?
(shovívavý úsměv, záklon hlavy a pohled do stropu) Asi naprosto nesrovnatelný rozdíl. Vše se odvíjí z počtu aktivních hráčů, který je v severských státech mnohonásobně vyšší. Z toho vyplývá hráčská kvalita a mnohem širší výběr pro reprezentaci. Švédsko a Finsko nevěnuje z pozice reprezentace takovou pozornost potenciálním reprezentantům, mají nastaveny přesné parametry, které musí hráči splňovat, aby byli pro reprezentaci akceptovatelní. Ve Švýcarsku je situace jiná, musíme mnohem více úsilí věnovat práci s reprezentanty, investovat do nich peníze a nebýt především u žen „tvrdí“ protože výběr je omezený a hráčky si musíme částečně předcházet. Řekl bych, že řešíme stejné nebo hodně podobné otázky a problémy jako v České republice.

Viděl jsem zápasy švýcarského mužského týmu v září na turnaji Staropramen Cup v Pardubicích, a potom na Mistrovství světa v Curychu. Byl evidentní posun v herním projevu a nasazení. Jakým způsobem se „ladí forma“ tři měsíce před šampionátem?
Od poloviny října do poloviny listopadu se nehrála SML (liga) a vše bylo podřízeno reprezentační přípravě na mistrovství světa a byly vynaloženy finance na společná soustředění. Pro mě jako klubového trenéra to pochopitelně nebylo ideální, díky MS jsme přišli o sedm zápasových týdnů. Trénuji mladý tým, kde mám i hráče ročníku 1994 a téměř pětitýdenní zápasová pauza před MS nám vše komplikovala. Celá podzimní část sezony byla hodně složitá. Respektuji přesto zájem reprezentace a u juniorek budu zase v opačné situaci. Rozdíl vůči severským státům mimo jiné řešíme angažováním finských trenérů. To pochopitelně vyžaduje finanční investice, proti vám jsme ale zde v jiné pozici. Když se ale hráč dostane do reprezentace, tak má vše hrazeno. Na klubové úrovni si musí mládež významně přispívat. Nedávno jsem řešil takový případ talentované brankářky, kde jsme řešili peníze, aby mohla dál svůj talent rozvíjet na odpovídající úrovni.

Kolik společných tréninkových dnů za rok máte k dispozici jako trenér juniorek?
V rámci jednoho kalendářního roku je to 27-30 dní společné přípravy. Ale poměr se mění s blížícím se mistrovstvím světa jako vrcholem celého reprezentačního cyklu. Tam dojde v posledních měsících před MS k relativně výraznému navýšení tréninkových dní ve vztahu k prvnímu roku cyklu. (pozn. v ČR na rok 2013 plánováno cca 15 dní)

Z kolika hráček vybíráte juniorské reprezentantky?
Registrujeme cca 800-1000 hráček juniorských kategorií, z toho reálně florbal na úrovni hraje 200-250 hráček. Ve Švýcarsku funguje jedno florbalové gymnázium. Pro reprezentaci beru každou, která alespoň splňuje základní nutné podmínky. V podstatě na určité posty bereme hráčky, které mají držení hole na daný post a splňují alespoň základní nároky mezinárodní úrovně. Myšleno pochopitelně ve srovnání s týmy Švédska a Finska. Na každé reprezentační akci se učíme florbal ve smyslu systému, který chceme hrát. Na další akci pak začínáme skoro od začátku – proces zapomínání je rychlý. (pozn. v ČR reálný výběr z cca 25-30 hráček)

Můžete srovnat nároky výběru severských týmů a Švýcarska?
Uvedu triviální příklad švédské reprezentace žen a juniorek. Prvotním parametrem do reprezentace žen a juniorek Švédska je klasický Cooperův běžecký test (pozn. 12minutový běh, měří se uběhnutá vzdálenost). Minimální limit pro ženy je 2 950 metrů, pro juniorky 2800 metrů. Když nesplníte, nemáte šanci na reprezentaci. Aktuální švýcarské výkony juniorek, které jsou v Králově Dvoře, mají průměr 2 135 metrů, nejslabší výkon 1 750 metrů, nejlepší 2 700 metrů. Je to opravdu špatné. (pozn. v ČR v juniorském cyklu 2010/2012 byla nejlepší Karin Vavrečková s 2 750 metry. Na základě měření mužské extraligy v ČR budou průměrné výkony okolo 3 100 metrů)

Kolik hodin za týden odtrénují švýcarské juniorky a junioři na úrovni reprezentace? Jaký je podle vás nutný tréninkový týdenní objem na mezinárodní výkonnost u juniorských kategorií?
Ve Švýcarsku je standard na úrovni juniorských kategorií 3 x 1,5hod týdně + zápas. Výjimkou je trénink 4x týdně. Celkem tedy maximálně sedm hodin včetně zápasu. Podle mého je pro juniorskou kategorii minimální limit alespoň deset hodin, ale čas, který je mimo klubový trénink, je v odpovědnosti každého hráče. U kategorie dospělých je hranice pochopitelně vyšší. Ve Švýcarsku říkáme, a je to vědecky podložený fakt, že dokud v jakémkoliv sportu neodtrénujete deset tisíc hodin, tak ten sport neumíte. Nic víc není potřeba dodávat. (pozn. v ČR 2011/2012 reprezentace juniorek; průměr 5-8hodin/týden. To představuje pro české juniorky deficit cca 100-200 hodin individuální přípravy/rok. Po skončení MS20 v ledním hokeji 2013 šéftrenér svazu Slavomír Lener prohlásil, že dvacetiletý reprezentant musí trénovat alespoň 750hodin/rok + zápasy, aby měl odpovídající výkonnost)

Jak motivujete juniorky před zápasy se Švédskem a Finskem?
Nerozumím otázce. (překvapený pohled)
…s jakým cílem vstupujete do zápasu proti těmto týmům?
Vyhrát, vždy a za jakékoliv situace! Překvapuje mě, že se na to vůbec ptáte. Vy se svým týmem nechcete vyhrát? Protože bez tohoto přístupu nemůžete jít do zápasu. Na rozdíl od vás jsme Švédky v této kategorii už dvakrát porazili. (úsměv)

Jak se připravujete na hru proti těmto týmům v kategorii žen a juniorek?
Ženy hrají pravidelné zápasy v přípravě proti mužským týmům, které hrají 3. divizi. Nemá smysl hrát ani proti juniorům. Ideální příprava je proti týmu mužů, kteří ženy připraví lépe na to, co je potom čeká proti ženským severským týmům.

Co si myslíte o zařazování talentovaných mladších hráček do reprezentačních výběrů?
Jediné co musí rozhodovat je výkonnost. Nerozděluji hráčky a hráče na staré a mladé, rozhodující je aktuální připravenost. Do České republiky jsme chtěli vzít dvě velice šikovné čtrnáctileté hráčky, ale IFF jejich start zakázala! S tímto rozhodnutím mám jako trenér problém. Takové příležitosti mohou hráčkám jedině prospět. Mají možnost vidět a zkusit vyšší náročnost hry a poznají, jak to funguje v reprezentaci. (pozn. ve stejné situaci byl i český tým, kdy mu IFF zakázala start dvou hráček, které přitom výkonnostně převyšují některé hráčky, které byly v nominaci. Tyto hráčky přitom mohou startovat za rok a tři měsíce na mistrovství světa)

Je šance dostat se ve Švýcarsku do výběru z jiné než nejvyšší soutěže?
Téměř žádná z hráček nemá šanci se do reprezentačního výběru propracovat z nižší soutěže. Vím o dvou až třech hráčkách, které jsou talentované, ale jde o výjimky. Sportovní úroveň je v nižší soutěži slabá. Je velká snaha co nejdříve zapracovat mladé hráčky do nejvyšší ženské soutěže. Rozdíl mezi týmy v ženské soutěži je ale obrovský. Minulý týden jsem viděl zápas druhého s předposledním a raději bych ten zápas neviděl, to bylo o ničem. Mladé hráčky oscilují na hraně účasti v základní sestavě lepších týmů žen, proto startují i za juniorské týmy, jde o postupný, ale jasný přechod na vyšší kvalitativní úroveň. Problémem jsou tělesné dispozice u opravdu mladých hráček. To je přirozené. Dalším obrovským problémem je nízký počet zápasů v juniorských soutěžích.

V kolika letech ukončují hráči a hráči ve Švýcarsku aktivní kariéru?
Je to okolo 24-25 let věku. Kopíruje to situaci studia, přechodu do zaměstnání, u holek mnohdy rodičovství.

Jak je to s hráči/hráčkami při přechodu z juniorské do seniorské kategorie? Mají možnost hrát za rezervní tým daného klubu?
(smích) „Good joke“! V ČR to tak funguje? Tak to si můžete gratulovat. Jen několik největších klubů ve Švýcarsku má své rezervní týmy, které ale víceméně fungují nezávisle na sobě. Buď se prosadíte, nebo hrajete nižší soutěž. Vše souvisí se studiem a přechodem na vysokou školu.

Jaký je váš přístup k hráčům Klotenu před sezonou, v rámci předsezonní přípravy?
Po zkušenostech s ne zrovna ideálním přístupem hráčů v klubu jsem v předsezonní přípravě zavedl model 4×1,5hodiny trénink/týden a ve čtyřtýdenním cyklu držím tento model. Hráči vědí, že si vše odmakají na společném tréninku. Typický trénink ve fázi hrubé přípravy vypadá takto: 2×20 minut vytrvalostní běh v lese (toto nemají moc rádi) s několikaminutovým odpočinkem, přesun do haly kde následuje 3×15 minut hra na celé hřiště, ale 3 na 3, hráči střídají v intervalech 50 sekund a v intervalu střídání posilují formou kruhového provozu vlastní hmotností. Sice se ve třetí třetině s míčkem téměř nepotkají (smích), běhají jako retrívr za tenisákem, ale jestliže nejsou ochotni běhat individuálně 1-1,5 hodiny souvisle v aerobním režimu, mimo klubové tréninky, tak využívám kombinaci intervalového zatížení a hry. Nejsme atleti, proto se co nejvíce do přípravy snažím zařadit práci na hřišti formou hry. Pracuji s mladými hráči v klubu, kteří jsou ve věku, kde je hrubá práce nezbytností. Bez ní to nejde. Pochopitelně v závislosti na fázi přípravy a ročním tréninkovém cyklu.

Používáte v rámci herních tréninků spíše dril a cvičení nebo se více zaměřujete na hru?
Je to kombinace obou, vždy podle potřeby. Záleží na mnoha okolnostech, především na tom, jakou složku v tréninku potřebuji upřednostnit. Vše by mělo mít svůj účel a pro rozvoj, nácvik, výcvik se hodí něco jiného. Podstatná je koncentrace hráčů, jejich aktuální mentální připravenost.

Které české hráče jste na klubové úrovni vedl?
Cepek, Štegl, Žák, Jakůbek.

Mají čeští hráči nějakou společnou charakterovou stránku?
Dají se najít obecné rozdíly mezi českými hráči a třeba Švýcary, Finy a Švédy? Když se podíváte jenom na vyjmenované české hráče, tak musíte přiznat, že každý je úplně jiný. Nelze to proto zobecnit. Navíc neznám tolik českých hráčů, aby bylo možné to takto generalizovat. Spíše je důležitější poznat osobnost konkrétního člověka. Nejsem zastáncem zobecňování lidských charakterů. Z výše uvedených jmen mohu říci, že tři z nich dávali florbalu vše a Švýcarsko brali jako přestupní stanici na své florbalové cestě.

Pohybujete se jako trenér klubu a reprezentace ve vysoce výkonově orientovaném prostředí. Jakým způsobem se s tím vyrovnáváte a jak relaxujete?
Musíte s určitým tlakem počítat a vědět, kam až můžete florbalové „problémy“ pustit v rámci osobního života. Někdy se to daří lépe, jindy hůře. Mám rád sport, je to pro mě přirozené prostředí. Porážky ke sportu patří, s tím související i zklamání. Nesmí ho být však mnoho. Doufám, že ve zbývajících zápasech s vámi uspějeme, jinak by to nebyla veselá cesta domů. (upřímný smích)

Poznámka –  dva týdny před vzájemnými zápasy byl Sascha Rhyner oslovený, zda by byl ochotný se účastnit setkání s českými trenéry. Okamžitě souhlasil a dostal k dispozici seznam otázek, jako námětů k diskuzi. Mluvil jsem s ním několikrát během celého víkendu a opakovaně vyjádřil respekt k organizátorům a nadšení z fanoušků, haly a servisu, který byl jeho týmu poskytnut. Sympatický chlapík…


Ondřej Bulis

foto: Sasha Rhyner – facebook

 
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu