Radomír Mrázek: Bylo to na krev, ale zvládli jsme to

Vítkovice slaví titul mistra ČR. V Superfinále před rekordní návštěvou dokázaly přetlačit tým Chodova a nejtěsnějším rozdílem ve skóre získat nejcenější trofej. Ihned po utkání vyzpovídal FLORBALMAG.CZ Radomíra Mrázka, trenéra novopečených mistrů a my ve spolupráci s tímto webem přinášíme rozhovor.

Radku, začnu otázkou přímo na tebe. Jak moc bylo Superfinále  psychicky náročné?

Teď už není, možná je to škoda, ale je to svým způsobem rutina. Já už na ten zápas nemusím chystat sám sebe. Ale můžu si dovolit chystat hráče. Můžu zjišťovat, jak si věří.

Říkáš, že máš přehled o tom, kdo si věří či nevěří. Můžeš nám říct, kdo si věřil a kdo měl trochu obavy?

Na hřiště šli jen Ti, co si věřili. Na hřišti nebyl nikdo, kdo by o sobě na vteřinu zapochyboval. Když si někdo nevěří tak jsou to většinou kluci z jiných oddílů. U nich nějakou dobu trvá, než si najdou tu svojí pozici v mančaftu a než se zapracují. Tím myslím více sociálně než florbalově. To byl i důvod proč některé zápasy nehrál Honza Jastřembský. Prostě to není jen o výkonech. On na to jasně florbalově má, ale je to i o hlavě a ještě to na něj bylo brzo hrát takto těžké zápasy.

Zápas jste v podstatě celý odehráli na dvě pětky. V jeden moment jste dokonce točili při zranění Kološe jen tři obránce. Chtěli jste tímto dostat Chodov pod tlak a rozhodnout zápas hned ze začátku?

Odpověď je celkem jednoduchá. Za stavu 1:2 na zápasy proti Boleslavi jsem byl nucený udělat nějaké změny. Potřeboval jsem dostat na hřiště lidi, kteří jsou 100% zdraví a 100% sebevědomí a jediná možnost byla hrát na dvě pětky. Pak je tam ještě jeden důvod. Když hraješ na dvě obrany a tři útoky tak beci chodí pořád s jiným útokem a nemůžou si nachystat společné věci do hry, co máme natrénované. Je tam mnohem větší síla a drive, ale také riziko, že dříve dojdou síly. V takových zápasech je potřeba se hned od začátku dostat do vedení, protože když tým nevede tak se, ne že zápas nedá vyhrát, ale je to hodně složité. Pro nás bylo dneska hodně důležité, že jsme vedli 2:0 a 3:1. Prostě celý zápas jsme byli ve vedení a to nám pomohlo tu energii udržet déle. Samozřejmě i psychika v tomto případě funguje lépe.

První třetinu na hřišti v podstatě existovalo jen jedno družstvo a to Vítkovice. Hráči velice lehce procházeli individuálně přes soupeře a i množství šancí tomu odpovídalo. Jak si vysvětluješ, že Chodov s Vámi v první třetině v podstatě nehrál?

Myslím si, že tam bude velkou roli hrát nervozita. I když je Chodov starší, tak my máme přes to, že jsme věkově mladší, zkušenější tým. Máme odehráno více těžkých utkání. Šlo vidět, že nás nezajímala ta atmosféra, co panovala v hale. My jsme do utkání vletěli jako do každého jiného utkání a tvořili jsme si šance. Oni se startovali mnohem déle. Důvod byl nové prostředí a těžký zápas.

V průběhu zápasu to z tribuny vypadalo, že hráčům při takto náročném stylu hra a při hře na dvě pětky docházejí síly. Zahlédl jsem Patrika Suchánka, jak si říká o delší pauzu. Bylo to tak i ve skutečnosti?

Bylo. Když jsme minulý týden dohrávali v Boleslavi tak 90% týmu chytlo nějakou virózu. Třeba Patrik až do čtvrtka ležel v horečkách. To, že odehrál celý zápas je zázrak. A těch kluků v tomto stavu bylo více. Patrika dostalo do potíží to, že zůstal na place dvě nebo tři střídání za sebou, protože se nám zranil Petr Kološ a já jsem tam nechtěl dávat za každou cenu někoho studeného. Sice to bylo úplně na krev, ale zvládnul to. Stane se z něj větší chlap.

Chodov sice prospal začátek zápasu, ale postupem času se dostal do tempa a i do hry. V poslední třetině se dostal na kontaktní gól a pak následovalo několik šancí na vyrovnání. Věřil jsi celou dobu, že nedostanete vyrovnávací branku?

Věřil, protože takových zápasů máme již hodně odehraných. A statisticky máme jistotu, že dostáváme málo branek. A já osobně podle prvních střídání tuším, jak to ohledně obdržených branek bude vypadat. A my jsme v tomto utkání odehráli výborně celou třetinu. V podstatě jsme Chodovu nepůjčili balón. Naší obrovskou chybou bylo to, že jsme byli zbrklí v zakončení a stříleli jsme pánu bohu do oken. Kdybychom po třetině vedli 5:1 nebo 6:1 tak se nikdo nemohl divit.

Jak jsi viděl naděje svého týmu před sezónou, přece jenom tým opustili zkušení hráči a dost se omladil. Viděl jsi to na titul?

Já ten titul chci vždycky, každý rok. Letos to bylo specifické v tom, že jsme měli užší kádr a při zranění některých hráčů se to lepí strašně těžko. Za klíčové považuji to, že se nám podařilo, stáhnou zpátky Tomáše Sladkého. S ním se již o ničem nemusím bavit. U něj není diskuze o tom, co má na tom hřišti předvést. On všem mladým klukům hodně pomohl. Jsou sice hodně šikovní, ale potřebují kolem sebe hráče jeho zkušeností. Je v podobné situaci, jako jsem já na trenérském postu. Tomáš už nemusí kontrolovat sám sebe, protože má vysoký standart výkonnosti, ale může si dovolit během zápasu pomoci ostatním. Stejně to dělá i Petr Kološ. To je pro mne obrovská pomoc a celému týmu to dává spoustu energie. Ten tým potom úplně jinak žije.

Díky za rozhovor a ještě jednou gratuluji k velkému sportovnímu úspěchu.


Adam Wollný ve spolupráci s FLORBALMAG.CZ

Foto: florbalmag.cz

 

Nelze přidávat komentáře.

Partner webu

Partner webu