Vyklusání

Během výkonu je tělo fyzickou zátěží stresováno. To vede ke zvýšení tělesné teploty, srdeční frekvence a krevního tlaku. Ve svalech také vznikají vyšší koncentrace různých chemických látek, tělo vyplavuje vyšší množství hormonů do krve. Pokud člověk hned po cvičení veškerý pohyb zastaví, vysoké hodnoty hormonů v krvi způsobí pocit neklidu, udržují tělo v činnosti a pokud je tréninková jednotka ve večerních hodinách, mohou dokonce bránit člověku po tréninku usnout. Odpadní látky ve svalech (kyselina mléčná) zase způsobují jejich únavu a ztuhlost. Rapidní pokles tělesné teploty, srdeční frekvence a krevního tlaku není též pro člověka příznivý.

Z těchto důvodů se považuje vyklusání po výkonu za věc velmi pozitivní. Pomáhá k pozvolnému snižování tělesné teploty, srdeční frekvence a krevního tlaku zpět do odpočinkové úrovně. Lehký pohyb svalů z nich pomáhá aktivně odplavovat škodlivé látky (dochází při něm k mnohem rychlejšímu odstranění kyseliny mléčné, než ve stavu klidovém). Během lehkého pohybu při vyklusání tělo začne produkovat látky, které kompenzují hladinu hormonů v krvi a je tak zajištěn dobrý odpočinek a klidný spánek.

Vyklusání po výkonu by se tedy mělo provádět velmi lehkým klusem, případně rychlejší chůzí a to nejméně po dobu 5 minut (ideálně 10 minut) tak, že intenzita pohybu by měla být taková, aby došlo k uklidnění srdeční frekvence a dýchání a jejich návratu do normálního stavu. Při vyklusání je dobré se soutředit právě na dýchání, přičemž poměr nádech : výdech by měl být 1:2 (tzn. výdech dvakrát delší než nádech).

Nesmíme zapomenout na to, že vyklusání by mělo být jednou z posledních aktivit na tréninku, takže by po něm nemělo následovat už žádné fyzicky náročné cvičení, jinak vyklusání ztrácí veškerý účinek.

 

Partner webu

Partner webu