Rychlost reakce

Umět rychle reagovat na změnu situace je jedna z věcí, která se každému florbalistovi velmi hodí. Podíváme se tedy na to, jakým způsobem se dá rychlost reakce trénovat. Tentokrát nebudeme čtenáře zahlcovat teorií a přejdeme rovnou k praktickým příkladům.

Přesto na začátek uvedeme pár metodických pokynů:

  • Hráči by měli být odpočatí a přiměřeně rozcvičení (tzn. měli by mít prohřáté a uvolněné svalstvo).
  • Na cvičení by měli být optimálně psychicky naladěni (tzn. cvičení provádíme v první polovině TJ).
  • Musí se maximálně koncentrovat a být motivováni (je v nich zapotřebí vyvolat chuť soutěžit a s tím spojené stenické emoce).
  • Ve chvíli kdy cvičení bez problému zvládají, je zapotřebí je variovat (vymýšlíme tedy neustále nové náročnější varianty).
  • Cvičení by měla být zaměřená na celé tělo (tzn. ne jen pouze na rozvoj reakční rychlosti např. rukou).
  • Systematicky by se měly rozvíjet i procesy vnímání, výběru a realizace optimálních pohybových řešení situací.
  • Trénuje se v menších objemech, ale častěji.
  • Důraz se klade na dokonalé technické provedení cvičení, aby už od začátku docházelo k propojení rychlosti a techniky.
  • Pro zpestření je dobré využít speciálních pomůcek (reakční míče, reakční stěny apod.).

 

Praktické příklady tréninkových cvičení

Koordinačně – reakční cvičení, probíhání roztočeného dlouhého lana – rychlost točení určuje složitost provedení (modifikace – lano se točí proti hráčům, od hráčů, dvě lana krátce za sebou, s meziskokem, s více meziskoky…).

Postřehová cvičení ve dvojicích, první hráč ve střehovém postoji, druhý drží předmět, který v libovolném momentu pustí a první jej musí zachytit ještě před dopadem na zem. Předměty – míčky, hokejky či kombinace obou. Můžeme měnit výchozí polohu chytajícího, pozici jeho rukou, vzdálenost mezi hráči, výšku předmětu nad zemí. Použijeme-li dva předměty, reakce se změní z jednoduché na výběrovou.

Soutěž dvojic, hráči jsou k sobě zády, na zemi pod nimi leží křížem položené jejich hokejky, hráči mají ruce v určené poloze (např. za hlavou) a na signál (pravá-levá příp. barvy či značky holí, možno i vizuální) se snaží rychleji zmocnit správné hole dříve než soupeř.

Přebíhání za hokejkami, dvojice hráčů stojí proti sobě (čím delší vzdálenost, tím těžší), na smluvený signál současně pustí hokejku čepelí vzhůru ve vertikální poloze (tak aby zůstala stát na místě) a přeběhnou chytit hokejku spoluhráče před jejím dopadnutím na zem. Stejným principem může cvičit i více hráčů souběžně – hráči přebíhají dokola. Dále můžeme například ve čtveřicích modifikovat přebíhání křížem po úhlopříčkách.

Cvičení podporující techniku či koordinaci – jakékoliv slalomy, vedení míčku různými způsoby, koordinační dráhy, skákací dráhy, agility atd. doplněné o reakční hlášení na rychle se měnící zrakové podněty. Trenér ukazuje prsty jedné (obou) ruky a rychle mění jejich počet, hráči při provádění cvičení neustále a co nejrychleji hlásí správný počet (v těžších variantách sčítání, odčítání, násobení či dělení počtu mezi dvěma rukama).

Postřehové starty s vyběhnutí do sprintu na 5-10 metrů na jakékoliv vizuální či akustické signály z nejrůznějších startovních poloh s hokejkou a míčkem.

Hra na „Molekuly“, hráči driblují s míčky ve vymezeném prostoru a na trenérovo zvolání čísla (může být i na vizuální signál) utvoří skupinu o daném počtu hráčů.

Hra na „Babu s křížením“, každý hráč vede hokejkou míček ve vymezeném prostoru, jakmile kdokoliv zkříží dráhu honěného a honícího, honěného tím osvobozuje a stává se jím sám, honič musí na tuto změnu rychle reagovat.

Honzo vstávej, dětská hra na rychlý přesun vpřed a včasné „zkamenění“ s hokejkami a míčky.

První hráč vyhazuje za sebou míčky okolo sebe, druhý se je snaží zpracovávat čepelí před dopadem na zem. Jakmile jeden míček zpracuje, hned musí reagovat na další.

Vyhýbání se míči ve dvojicích či trojicích, první hráč střílí míčky ve vymezeném prostoru, druhý (příp. i třetí) se snaží jim uhýbat.

Vedení míčku v poklusu okolo hřiště, na smluvený zrakový signál hráči provádí předem určený prvek (otočka, zrychlení, leh, změna směru atd.). Výběrová reakce = více signálů, každý s jinou reakcí.

Únikové cvičení ve dvojicích, hráči spojení tzv. únikovým pásem (provázkem se suchým zipem), oba s hokejkou a míčkem, první hráč se snaží utéci druhému (možno pouze vpřed, pouze do stran či všemi směry; obtížnost dále volíme délkou pásu).

Hra „Vyzývaná“, hráči jsou s hokejkami bez míčků ve dvou řadách (družstvech), vždy jeden hráč běží s míčkem k řadě soupeřů a vybranému z nich přivede míček k hokejce a okamžitě utíká zpět do svého zástupu, soupeř se jej snaží dohonit (modifikace – místo přivedení přihrávka z vymezené vzdálenosti a následná možnost zasažení střelou).

Běh za míčkem, čtyři družstva hráčů, na signál první ze všech družstev střílí míček kamkoliv do hřiště a běží pro svůj – družstvo 1 musí přivést míček vystřelený od družstva 2, 2 od 3, 3 od 4 a 4 od 1. Následují druzí, třetí atd.

Bláznivá honička, hráči rozestaveni do kruhu s pravidelnými rozestupy s hokejkami a míčky, na signál vpravo (vlevo) začnou tím směrem utíkat (nesmí si zkracovat cestu – možno využít nakreslenou čáru kruhu) a snaží se dohonit hráče před sebou – viz obr.


Vyvolávaná čísel, hráči v řadách dle družstev, všichni jsou očíslováni podle jejich pozice. Trenér vyvolá číslo a stranu (vpravo / vlevo), dotyční hráči vedou míček, na určené straně obíhají kužel a vrací se zpět – viz obr.


Běh k neznámému cíli – hráči na smluvený zrakový či sluchový signál vedou míček vpřed, na každý další signál změní směr pohybu, než se dostanou na konec hřiště – viz obr.


Výběrová reakce, hráči jsou v rozestavení dle nákresu, na smluvený zrakový či sluchový signál (A – D,1 – 4) vybíhají dotyční hráči s míčky na správnou stranu, obíhají ostatní hráče v řadě a vrací se zpět (každému hráči jsou určené 2 signály) – viz obr.


Navigátor, první hráč provádí hokejový driblink v pohybu dle signálů druhého. Ten drží v ruce hokejku, pokud ji otočí čepelí vzhůru, první přejde na florbalový driblink. Druhý dále signalizuje volnou rukou směr pohybu prvního. V těžší variantě může dalšími signály vymezovat způsoby držení hole – jen pravou, jen levou, opačné držení atd.

Hra „Shoď míček„, hráči jsou v řadách ve dvou družstvech, v každém mají rozdělená stejná čísla. Na signál (vyvolané číslo či ukázané na kartě, ceduli, na prstech; příp. smluvené signály na pohyby trenérových končetin) dotyční hráči vybíhají a snaží se hokejkou shodit míček ze židle (stolu) rychleji než soupeř – viz obr.


Hra na červené a bílé s hokejkami a míčky, dvě družstva v řadách naproti sobě (v určené vzdálenosti od sebe) v rozličných smluvených pozicích. Po vyvolání názvu jednoho týmu (příp. signál vizuální – smluvené pohyby končetin trenéra či ukázání barevně odlišených kartiček, kuželů, rozlišováků…) se dotyčný tým snaží dostihnout soupeře (běží bez míčků) a ukořistit mu nějaké míčky, bránící hráči vedou míčky v pohybu zpět – viz obr.


Imitační cvičení ve dvojicích, první hráč provádí libovolné pohyby při vedení míčku, druhý kopíruje všechny jeho pohyby, bezprostředně napodobuje i pohyby holí – viz obr.


Zrcadlové cvičení, hráči s míčky napodobují předcvičujícího hráče – viz obr.


Reakční přihrávky ve trojicích (v těžších variantách ve větším počtu hráčů s více kombinacemi výběrové reakce), hráč s míčkem sleduje ostatní. Když jeden z nich položí hokejku na zem, okamžitě mu nahrává (v případě, že hokejku nepoloží ani jeden, dribluje, příp. provádí otočku na forhend atd.; v případě, že hokejku položí oba, může si vybrat adresáta přihrávky, příp. provést otočku na bekhend či vymezit jiné prvky) – viz obr.


Reakční přihrávky ve trojicích, hráči v rozích čtverce, na začátku cvičení má míček hráč vprostřed. Libovolnému spoluhráči přihrává, na což reaguje zbývající hráč bezprostředním přeběhem do volného rohu tak, aby míček byl stále vprostřed – viz obr.


Hráč vybíhá bez míčku, zpracovává přihrávku a okamžitě je zdvojen bránícími hráči (v lehčí variantě je obránce jeden). Pokud před či při přijmutí míčku položí jeden ze spoluhráčů hokejku na zem, hráč mu okamžitě přihrává, pokud ani jeden ze spoluhráčů hokejku nepoloží, hráč řeší sám situaci proti dvěma bránícím (v těžší variantě při položení hokejek oběma figuranty následuje po přijmutí míčku povinná otočka) – viz obr.


Reakční hvězdice, hráč reaguje opakovaně na vizuální podněty (ukazování prstů či čísel) okamžitým startem k číslu položenému na zemi a přiděleným míčkem střílí na branku (v těžší variantě navíc ukazuje pomocník, do jaké části branky má střela mířit) – viz obr.


Start na pohybující se míček, první hráč je ve střehovém postoji, druhý zpoza něj přihrává míček libovolným způsobem. První musí okamžitě reagovat, zpracovat míček a vystřelit na bránu (v těžší variantě řeší situaci proti obránci), možnost modifikace cvičení pro trojici, kde o míč svádí souboj dva hráči – viz obr.


Start na míček s výběrovou reakcí, první hráč je ve střehovém postoji, druhý před ním (vzdálenost určuje obtížnost) drží v natažených (příp. vzpažených) pažích míčky. V libovolný moment druhý pustí libovolný míček, první reaguje okamžitým startem, zpracuje míček před dopadem na zem (příp. po jednom odrazu) a střílí na branku (v těžší variantě řeší situaci proti obránci) – viz obr.


Výběrová reakce, hráč dribluje s míčkem a plní úkoly dle předem určených hlasitých signálů, př. levá = otočka vlevo, pravá = otočka vpravo, červená = oběhnout červený kužel (navíc možno hlásit i směr oběhnutí), žlutá = oběhnout žlutý kužel, sed = sednutí při stálém driblinku, dále např. přihrávka, střela, sprint, atd.; signály mohou být i vizuální – ukazování rukama, pohyby tělem, výskok atd.) – viz obr.


Výběrová reakce, hráč s míčkem obíhá dle vizuálních signálů (trenér či pomocník ukazuje barevné papíry či mety) barevně označené mety, 3-6 barev. Pro ztížení můžeme provést změnu barev (signál červené barvy bude znamenat žlutou atd.) u dvou nebo všech barev, možno kombinovat s dalšími signály (přihrávka, střela, otočka, leh atd.) – viz obr.


Reakční cvičení ve dvojicích, hráči provádí slalom s míčkem, překonávají překážku a první utíká na libovolnou stranu, druhý se jej snaží dostihnout – viz obr.


Modifikace předchozího cvičení, hráči provádí slalom bez míčku, první bere míček a utíká s ním na libovolnou stranu, druhý jej honí – viz obr. r


Čtverec, hráč uvnitř čtverce na vizuální signál (prsty ukazujícího) skáče s hokejkou přes požadovanou stranu čtverce a vrací přihrávku spoluhráči (modifikace – střílí na branku; v těžší variantě 1 znamená 3, 2 = 4, 3 = 1, 4 = 2) – viz obr.


Čtyři oči“, hráč vprostřed si přihrává s bližším spoluhráčem, přitom periferně stále sleduje vzdálenějšího hráče za zády. Jakmile na něj vzdálenější spoluhráč hráč vyšle přihrávku, prostřední musí rychle reagovat a přebíhá si přihrávat s ním – viz obr.


Střelba z běhu, druhý brankář za brankou (trenér) ukáže před střelou rukou stranu (možno i výšku), běžící hráč s hlavou stále nahoře ihned po signalizaci přesně střílí – viz obr.


Střelba z běhu, hráč běží s míčkem proti více brankám a na signál (trenér zakřičí jméno brankáře, příp. jeden z brankářů se hlásí, příp. trenér ukáže barvu – přidělena brankám) střílí co nejrychleji na správnou branku (v těžší variantě možno zkombinovat s umístěním střelby dle aktuálních pokynů pomocníka za brankou – směr, výška či obojí) – viz obr.


Střelba, trenér ukáže na stranu, hráč okamžitě přesně střílí na zvolenou branku (v těžší variantě možno zkombinovat s umístěním střelby dle aktuálních pokynů pomocníka za brankou – směr, výška či obojí) – viz obr.


Střelba z běhu, hráči běží za sebou, umístění střely se řídí předchozí střelou (př. vlevo = vpravo, vzduchem = po zemi, gól = střelba bekhendem atd.). Čím více kombinací, tím těžší – výběrová reakce. Reakční dobu ovlivňujeme rozestupy mezi hráči.

Souboj o míč, rychlejší střílí. Hráči vybíhají na signál – zvuk píšťalky, zvolání příp. jakýkoliv vizuální smluvený signál (příp. signál taktilní – hráči, kteří budou vybíhat mají zavřené oči, trenér vydá jasný vizuální signál – např. vzpaží, v ten moment se druzí v zástupech dotknou prvních, ti otevřou oči a vybíhají) – viz obr.


Souboj o míč, rychlejší střílí. Hráči vybíhají, jakmile trenér (příp. pomocník) rozehraje míček směrem k libovolné brance – výběrová reakce – viz obr.


Dvojité cvičení, situace 2 proti 1 a ihned poté 2 proti 2 – viz obr.


Trojité cvičení, situace 3 proti 1 a ihned poté 3 proti 2, pak 3 proti 3 – viz obr.


Příklady reakčních cvičení – formou okamžitého zapojení hráče, který zakončil (či nezakončil) předchozí cvičení do následné akce na protější branku, podle určení.

Reakční cvičení, situace 1 na 1 a ihned poté 2 proti 1 – viz obr.


Reakční cvičení, situace 2 na 0 a ihned poté 2 proti 1 – viz obr.


Reakční cvičení, situace 3 proti 1 a ihned poté 3 proti 1 – viz obr.


Reakční cvičení, situace 3 proti 2 a ihned poté 2 proti 1 – viz obr.


Vhazování (na zapískání). Kdo jej vyhraje, zakončuje na libovolnou branku – viz obr.


Situace 1 proti 1, po jejím skončení okamžitě znovu v opačných rolích – viz obr.


Příklady cvičení s dodatečnými informacemi – přesný průběh počtu hráčů ve cvičení a herní pozice se hráči dozví až v průběhu vlastního cvičení

Situace 1 na 1 + dodateční hráči, které může na obě strany poslat trenér – viz obr.


Hráči řeší po střelbě situaci 3 na 0, 2 proti 1 nebo 1 proti 2 dle pokynu trenéra – viz obr.

Příklady reakčních cvičení pro florbalové brankáře

Házení míčků do vzduchu a jejich chytání (příp. o zem, o zeď) jednou rukou (dominantní, nedominantní, oběma) s doprovodnými prvky (kotoul, tlesknutí, otočka…) z různých poloh (stoj, sed, leh…).

Vyhození míčku (do vzduchu, o zem, o zeď) a v momentě „dostatku informací“ zavřít oči a chytit jej (jednou, dvěma rukama).

Vyhození míčku (do vzduchu, o zem, o zeď) se zavřenýma očima, otevřít až v co nejzazší moment a chytit míček před dopadem země (jednou, dvěma rukama).

Vyhození míčku (do vzduchu, o zem, o zeď) se zavřenýma očima, otevřít oči a v momentě „dostatku informací“ zavřít oči a chytit jej (jednou, dvěma rukama).

Brankář leží, na hlasový signál rychle vstává, přemisťuje se a chytá střelu.

Chytání míčků odražených o zeď (mantinel), brankář čelem ke zdi – viz obr.


Chytání odražených míčků o lavičku či zeď (kombinace s přímou střelou) – viz obr.


Chytání střel ze zákrytu, brankář do poslední chvíle nevidí střelce – viz obr.


Chytání několika střel z různých úhlů rychle za sebou – viz obr.


Brankář do poslední chvíle neví, kdo střílí. Hráči jsou domluveni na pořadí. Ten, který bude střílet se těsně před střelou přihlásí či rozeběhne – viz také předchozí obr.

Výběrová reakce ihned po chycení míčku – výhoz na nabíhajícího hráče – viz obr.


Chytání míčků ve ztížených podmínkách (vyloučení sluchu – vata v uších, vyloučení jednoho oka – přelepit část helmy atd.)

Chytání reakčních míčků, rugbyových šišek, chytání odrazů od reakčních stěn

 

Příklady her podporující rychlost reakce

Hry na menším prostoru s menším počtem hráčů.

Na smluvený signál musí všichni hráči zanechat hry, provést předepsaný prvek, až poté se pokračuje ve hře (příklady: povinnost hráčů skočit za mantinel; silové vstupy – 10 kliků, dřepů…; povinnost oběhnutí branky; povinnost přeběhnout podélnou či příčnou osu hřiště a brankáři oběhnout branku atd.).

Při vypadnutí míčku mimo hřiště vhazuje další míček libovolně kamkoliv trenér (příp. na domluvené místo – např. půlící čára – prvnímu hráči, který tam přiběhne).

Libovolně během hry vhodí trenér kamkoliv do prostoru hřiště barevně označený míček – jakmile jej hráči uvidí, musí si ihned lehnout, kdo si lehne poslední, vypadává ze hry příp. obdrží jiný trest.

Hra se dvěma míčky zároveň (příp. odlišná pravidla pro oba míčky – např. s barevně odlišeným se smí hrát pouze bekhendem atd.).

Na smluvený signál předem určená změna pravidel o držení hole či omezení hry (forhend – bekhend, počet dotyků míčku…).

Na smluvený signál si spoluhráči mezi sebou musí vyměnit hokejky

Při každém přestupku zahrává tým, který se neprovinil, bezprostředně volný úder před soupeřovou bránou.

Hra se žolíkem (barevně odlišený hráč, hraje vždy s týmem, který je v držení míčku).

Hra s antižolíkem (barevně odlišený hráč, hraje vždy s týmem, který nemá míček).

Hra s žolíkem a antižolíkem současně.

Při hře smí každý hráč přihrát pouze 1-2 předem určeným spoluhráčům (od 1-2 smí přihrávku také převzít).

Na smluvený signál hrají družstva na opačnou branku.

Při hře mohou brankáři kamkoliv odnášet branky (vždy čelem do hřiště).

Hra 3 týmů na 3 brankyviz obr.


Hra na hřišti s více brankamiviz obr.


Hra na hřišti s více brankami, do malých branek platí gól za 0,5 bodu – viz obr.


2 hry vedle sebe, na smluvený signál si navzájem vymění hřiště (na jiný signál si vymění hřiště i branky – výběrová reakce) – viz obr.


 

Partner webu

Partner webu