KATKA BLOGUJE # 4

V pondělí se konalo prestižní utkání trenéři + ženy proti starším žákům. Prvotním impulsem pro tenhle přátelák bylo přání kluky trošku nahecovat. Jejich liga je mírně řečeno nevyrovnaná. Mají šanci sehrát tak čtyři dobré zápasy za celou sezónu. A to je prostě málo. Jen pro představu pár čísel ze statistik čfbu: z 8 odehraných zápasů mají 24 bodů, vstřelených branek 115, obdržených 10, průměrně tedy něco málo přes 14 vstřelených gólů za zápas. Takže očividně vyrovnaná utkání plná zvratů.

Proto se snažíme hledat pro kluky soupeře, kteří je dokážou dokopat k většímu nasazení. Dobré jsou samozřejmě mini turnaje v jejich kategorii o něco horší pak přáteláky se staršími kluky v rámci klubu. Kluci se snaží a chtějí se před staršími předvést, ale když prohrají tak to jednoduše svedou na věkový rozdíl. Proto jsme se rozhodli o jeden z heců největších. Porazit trenéry a holky je přece otázkou cti. Plus mají možnost nám vrátit všechnu buzeraci i s úroky.

Sama se tomu divím, ale jak trenéři, tak kluci jsme skončili bez zranění, takže to v týmu asi nebude tak špatné nebo neumíme dobře faulovat. Záhadným způsobem se podařilo uhrát remízu, takže nikdo nebyl za blbce a hlavně kluci měli nasazení jak nikdy, takže to svůj účel splnilo na 100%.

Z minulého týdne pak ještě musím vypíchnout náš středeční trénink žen, kde jsme se věnovali nácviku přechodu do útoku. Bylo nás poměrně málo 10+2, ale tentokrát se tento počet hodil. Trenér nás rozdělil do dvou pětek. Dobré bylo, že z útočníků jsme byly na tréninku všechny, které měly jet na nedělní ligu, takže jsme mohly trénovat tak, jak budeme hrát. Téměř hodinu jsme trénovaly náběhy a mám pocit, že se nám to podařilo docela dobře zautomatizovat a dostat do hlav. Náladu mi trošku kazil fakt, že jsem asi pětkrát nedala gól do prázdné brány. Po poslední přestřelené šanci jsem už měla chuť zlomit hokejku a umlátit se s ní, ale trenér byl hodný a dal našemu týmu jen kliky.

V neděli jsme mohly předvést, co jsme se naučily, a musím nás pochválit, že to několikrát i vyšlo a naše nacvičené akce byly korunovány gólem. Dokonce zafungoval i můj Nimbus 2000 a konečně jsem trefila bránu. Přesto jsem víc naštvaná než spokojená, protože jsme nakonec získaly jen jeden bod za remízu. Zejména mě štve ta remíza, protože po první třetině jsme vedli 2:0 a jasně jsme soupeře přehrávaly. Asi nám to stouplo moc do hlavy nebo nevím, ale přestaly jsme pak pořádně hrát a soupeř to potrestal. Holt musíme dál makat a zlepšovat se, abychom si jen neříkaly, že jsme byly lepší, ale dokázaly to i výsledky.


Adam Wollný ve spolupráci s Kateřinou Dufkovou

Foto: Kateřina Dufková

 

Nelze přidávat komentáře.

Partner webu

Partner webu