JAK ZAHRÁT 3 na 2

Situaci 3 na 2 jsme nedávno řešili a to z pozice bránících hráčů. Jak ale zahrát situaci 3 na 2 v útoku? Může se zdát, že jde o poměrně jednoduchou záležitost. Tři hráči přece mají mnoho možností jak situaci vyřešit. Opak je ale často pravdou a „příliš mnoho“ hráčů často způsobí chaos nebo ještě častěji kolaps, který způsobí, že hráči nevymyslí vůbec nic a svorně doběhnou k soupeřově bráně aniž by se o nějakou sehrávku pokusili.

Doputovat k brance soupeře v jedné linii (na obrázku červeně) s tím, že nepřijde žádný jiný pohyb než simultánní pohyb dopředu a žádná přihrávka, nebo zoufalá přihrávka na poslední chvíli, je to nejhorší možné řešení. Vyšperkované často ještě přihrávkou na poslední chvíli na hráče na mantinelu, který má z velkého úhlu malou šanci skórovat a je v horší střelecké pozici než hráč na středu (v takové chvíli je lepší, když už hráč na středu zakončí sám).

3na2spatneI kdyby však míček neměl hráč na středu, ale hráč na mantinelu, který by přihrával hráči na středu, pořád je to řešení značně neefektivní. Pokud jsou hráči v jedné linii, tak v tuto chvíli vyrobí ze situace 3 na 2 víceméně situaci 2 na 2, protože hráč na slabé straně (u druhého mantinelu) je odstíněný svým vlastním spoluhráčem na středu (a nejen jím) a tedy jako by tu ani nebyl – přihrávka na těžko projde.

Navíc pro obránce je  bránit takovou situaci velmi jednoduché, postaví se do mezer v linii, počkají a jdou blokovat střelu, nebo jednoduše zablokují přihrávku.

Důležitou součástí situace 3 na 2 je tudíž hloubka (na obrázku označeno zeleně), kterou musí útočící hráči vytvořit. Tzn. hráči nejsou v jedné linii, ale pohybují se v odstupu. Tím se otevírají mnohem větší možnosti jak situaci zahrát a pro obránce se bránění této situace stává mnohem obtížnější – obzvláště pokud přijde ještě pár přihrávek, křížení a výměna pozic. Křížení je tak ideální pro vytvoření hloubky a zmatení soupeře, přihrávky omezují obráncům čas na to se zformovat a situaci vyhodnotit. A pak už stačí jen zakončit.

3na2midlanedrive

Při zakončení situace 3 na 2 je nutností mít vždy jednoho hráče tzv. na vrcholu – nejlépe na středu, pár metrů nad velkým brankovištěm. Tento hráč je pak v nejlepší pozici na střelu a nebude problém pro něj vstřelit branku. Zároveň funguje jako pojistka pro případ, že by se útok nepodařil a soupeř by vyrazil do protiútoku. Důležité je, aby tento hráč nevyčkával a nesunul se pomalu celou dobu několik metrů za spoluhráči, ale postupoval dopředu a ve vhodnou chvíli se pohybem zpět odpoutal a místo na středu si našel – tak má největší šanci, že obránce nestačí zareagovat a on bude mít dostatek času na střelu.

Obrázek ukazuje variantu situace 3 na 2 zahranou jako „průnik středem“. Jedná se o variantu, která se velmi obtížně brání. Útočící hráč na středu přihraje (dostatečně včas) hráči na mantinelu a vyráží rychle přímo směrem do brány. Tím stáhne obránce směrem k bráně a vytvoří prostor pro své spoluhráče – obránci na jeho pohyb musí reagovat, pokud nezareagují, tak hráč dostává přihrávku za obránce a jde sám na bránu. Hráč s míčkem pak počká na náběh spoluhráče ze slabé strany na střed a přihrává mu. Vrcholový hráč střílí a hráč před bránou stíní brankáři a může dorážet.


Vítězslav Carda

 
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu