JAK VYHRÁT BULY?

Autory článku jsou Jan Koten a Vadim Všetula.

Vyhrané úvodní buly má na družstvo spíše jen psychologický efekt. Naopak vyhrané buly v rozhodujících fázích zápasu může mít cenu zlata. Mít v týmu hráče, který vyhrává naprostou většinu buly je tedy velká výhoda. Následující článek se pokusí poradit, jak se tím vyhrávajícím hráčem můžeš stát právě ty! Nejprve se ale na buly podíváme z pohledu pravidel.

„Vhazování se provádí na nejbližším bodě pro vhazování podle polohy míče při přerušení“
Komentář: Nejvíce diskusí při výkladu tohoto pravidla bývá ve chvíli, kdy dojde k přerušení hry z důvodu zranění hráče. Buly se totiž podle pravidel nerozehrává tam, kde skončil zraněný hráč a všichni ostatní sem přišli diskutovat, ale z místa, kde byl míček v okamžiku přerušení (tedy klidně třeba úplně na druhém konci hřiště).

„Všichni hráči, mimo těch, kteří provádějí vhazování, musí okamžitě bez výzvy rozhodčích zaujmout postavení alespoň 3 m od míče včetně hokejky.“
Komentář: K tomu jen poznámku – rohové body jsou 3,5 metru od zadního mantinelu, takže se hráči sice mohou postavit k zadnímu mantinelu, ale mají tam jen 0,5 metru místa.

„Hráči jsou čelem ke krátké straně soupeřovy poloviny hřiště a nesmí mít před vhazováním žádný fyzický kontakt. Chodidla musí být kolmo na středovou čáru. Oba hráči musí mít svá chodidla ve stejné vzdálenosti od středové čáry.“
Komentář: Je jedno jestli budete stát rozkročeni nebo s nohama u sebe na jedné straně. Důležité je mít špičky nohou stejně daleko od středové čáry.

„Hokejky jsou drženy běžným způsobem oběma rukama nad značkou nejnižšího úchopu.“
Komentář: Značka úchopu je čára na každé hokejce vzdálená 37 cm od země. Běžné držení znamená způsob jakým hráč drží hokejku během hry, nikoli podhmat – známo z hokeje.

„Čepele jsou kolmo ke středové čáře po obou stranách míče, aniž by se ho dotýkaly. Míč musí být uprostřed čepelí.“
Komentář: Asi nejdiskutovanější věc. Pravidla hovoří jasně, přesto se toleruje, pokud nejsou čepele přesně uprostřed nebo dokonce úplně mimo míček. Avšak výhradně tehdy, pokud tím jeden nebo druhý hráč nezískává výhodu – tzn. pokud to mají oba špatně, je doporučeno rozhodčím to nechat. Pokud ale jeden hráč má čepel dle pravidel a druhý jinak, musí si hráč s nesprávně postavenou čepelí tuto dát správně.

„První pokládá hokejku hráč bránícího družstva. Vhazuje-li se na středové čáře, hráč hostujícího družstva pokládá hokejku první.“
Komentář: Mnemotechnická pomůcka – Havlíčkův Brod: H – hostující, B – bránící.

„Pokud hráč provádějící vhazování neuposlechne instrukce rozhodčích, nahradí ho při vhazování jiný hráč na hřišti.“
Komentář: Rozhodčí také může uplatnit pravidlo 507/16, tzn. může být nařízen volný úder v případě – „Je-li vhazování špatně provedeno nebo záměrně zdržováno“. To platí i tehdy, pokud hráč zasáhne soupeřovu hokejku dříve než míček. Tzn., že ihned po špatně provedeném buly, může být nařízen volný úder.

„V případě dohadů při střídání před vhazováním je povinno hostující družstvo vystřídat první.“
Komentář: Toto pravidlo se týká především reprezentací nebo extraligy, kde trenéři často proti sobě nasazují speciální pětky.

A nyní, když už víme, co nám dovolují pravidla, tak si probereme 15 základních postupů, které vám pomohou stát se králem buly:

1. Rozhodující je síla!

Síla je alfou a omegou vhazování. I když můžeš udělat spoustu dalších věcí, pokud nebudeš mít v rukách sílu, vhazování budeš vyhrávat jen velmi obtížně.

Komentář: S tímto bodem nelze tak úplně souhlasit. Při vhazování jsou totiž hlavními determinujícími činiteli reakční doba a akční doba (doba provedení pohybu). Akční doba je závislá na silových parametrech ale i na technice provedení. Rychlost reakce je zase co nejrychlejší odpověď organismu na určitý podnět (vedení vzruchu). V případě florbalového vhazování je tímto podnětem hvizd rozhodčího (jedná se tak o podnět sluchový).  Ano, můžete být silově vybavený hráč, ale máte-li pomalé reakce a pomalé provedení pohybu nebudete úspěšní. Naopak síla je rozhodující u buly, kde dochází k přetlačování. Též v kontaktním souboji. Dalším důležitým činitelem je tu ale i tvrdost čepele a pružnost tyče. Ohebné a měkké čepele (především při horku) mohou znesnadnit úspěšnost i když vedete ve všech silových parametrech.

2. Co nejrychleji se postav!

Postav se dříve než soupeř. Tělo si postav co nejblíže středového bodu. Nohy buď u sebe nebo rozkročené, aby jsi získal dostatečnou stabilitu. Soupeř se pak bude muset postavit podle tebe. Získáš výhodu, kterou posléze určitě využiješ.

Komentář: Postavení je opravdu základem. Nohy doširoka rozkročené a  pokrčené v kolenou jsou  jedna z nejstabilnějších poloh.Také jsou výhodou při zablokování soupeře při jeho případném ataku do našeho obranného pásma. Nohy u sebe se zdají pod vahou předchozího tvrzení jako méně stabilní varianta, což je pravda, ale my přitom vyrovnáváme posun těžiště opřením o hůl. Tím do hole vkládáme ještě větší sílu a proto se i tento způsob techniky vhazování řadí mezi úspěšné. Ovšem obrana prostoru je tu na úkor rychlosti provedení.

3. Postav se na střed!

Postav se přesně na střed. Důležité je postavení ramen. Vhazování vyhrává pohyb horní poloviny těla. A postavení ti umožní bránit tělem soupeře, když se rozhodne pro vyhrání buly směrem dopředu.

Komentář: Pokud svým postavením ramen přesahuješ do prostoru soupeře, tak tím velmi znesnadňuješ jeho manévrovací schopnosti a přístup k vhazování. Nereaguje-li na to rozhodčí, využij toho. Vhazování provádí většinou velká část horní poloviny těla, ale existují techniky, kdy využiješ jen trhnutí zápěstím (použitelné k bodu 5 a 6). Podstatou této techniky je přiblížení zahnuté forhandové části (špička čepele) co nejblíže k balónku. Hokejka je u balónku jen špičkou, ne celou hranou čepele (je zvednutá, do čehož vás nutí neobvyklé držení). Horní ruka je úplně u konce tyče s vykloubeným zápěstím (dlaň směrem dopředu a loket také!). Následně trhneme holí dozadu. Spodní ruka je volná. Jde o velmi účinnou techniku při velmi rychlé reakci.  

4. Rychle reaguj!

V rozhodujícím okamžiku je nejdůležitější, aby jsi reagoval rychleji než soupeř. Musíš se naučit reagovat rychle na písknutí rozhodčích. Vyhrát vhazování můžeš jen tehdy, pokud na písknutí zareaguješ rychleji než soupeř.

Komentář: Vše podstatné ohledně rychlosti reakce bylo vysvětleno v bodě 1. Rychlost reakce je trénovatelná! Musíme zde ale brát v potaz následující limitující faktory (reakční rychlostní schopnost je totiž výrazně ovlivňována řadou dalších vlivů) – sílu podnětu, stupeň koncentrace, stav trénovanosti, prostředí a únavu.

5. Postav si čepel!

Pravidla sice hovoří jasně, přesto se toleruje, pokud nejsou čepele přesně uprostřed nebo dokonce úplně mimo míček. Avšak výhradně tehdy, pokud tím jeden nebo druhý hráč nezískává výhodu – tzn. pokud to mají oba špatně, je doporučeno rozhodčím nezasahovat.

Komentář: Nejčastějším způsobem vhazování současného moderního florbalu je nesprávná buly, při které není balónek mezi čepelemi, ale těsně pod nimi. Použití této techniky je charakteristické jak pro odehraní forhendem, tak i backhandem. Po písknutí sudího hráč objede balonek směrem k čepeli soupeře a buď po ruce, či přes ruku posune balonek dozadu. Podstatou této techniky je vyřazení soupeřovy hole. Často tak dochází právě k nedovolenému blokování.

6. Drž správně hokejku!

Horní rukou drž hokejku o něco níže než normálně. Spodní ruku měj na konci omotávky. Horní ruka je pevnější, spodní reguluje směr. Vše dohromady díky páce zvýší tlak na čepel přesně tam, kde potřebuješ největší sílu.

Komentář: V hokeji je tato technika z biomechanického pohledu ta nejúspěšnější a nejúčinnější. Ve florbalu tento výzkum (pokud je mi známo) zatím  nikdo neprovedl, takže jsou v tomto směru o celkové účinnosti této techniky jen domněnky. S tímto bodem lze logicky souhlasit v případě, chcete-li použít techniku vhazování, při které dominují silové schopnosti. Jedná se o přetlačování většinou forhandovou stranou. Naopak, chcete-li použít jiné druhy technik (bod 3, 5 a 11), jeví se jako výhodnější klasické držení, jelikož je to herně a technicky přirozenější a díky menšímu ohnutí páteře i mobilnější.

7. Zformuj si tým!

Tvoji spoluhráči by měli být připraveni. Měli by být schopni okamžitě reagovat na to, kam se po vhazování dostane míček. Jeden z obránců by měl být za tebou, pro případ, že vyhraješ buly přímo za sebe a měl by být schopný míček okamžitě rozehrát. Není od věci, když jeden ze spoluhráčů nebo z lavičky hlasitě pochválí vyhranou buly. Psychicky to tým může zvednout a soupeře opět mírně vyvede z koncentrace.
Vždy si před vhazováním zkontroluj, zda máš brankáře v brance. Může se totiž stát, že brankář například ještě pije na střídačce. Rozhodčí mají povinnost kontrolu brankářů pouze na začátku utkání, potom už pouze kontrolují hráče na vhazování. Těžko by jsi spoluhráčům vysvětloval, že potom, co jsi vyhrál buly, jste dostali gól do opuštěné branky.

Komentář: Vhazování má jak technickou složku tak samozřejmě i taktickou. Po vhazování mohou následovat jak herní kombinace, tak i herní sytém celé formace. Týmy si mohou nacvičit i založení útoku po vyhraném i prohraném vhazování. Na reprezentační úrovní se to občas objevuje u reprezentací Švédska a u první formace Švýcarska. Buly není ve florbalu tak častá jako v hokeji (dle mého výzkumu přibližně 15 – 20krát za zápas), ale za to ve většině případů je na středovém bodě, na což se dá v tréninku zaměřit.

Příklad útočného vhazování na středovém bodu:

Nesmíme také zapomenout na to, že probíhá-li buly mimo středový bod, mohou být mí spoluhráči i za hráčem soupeře. Využijte toho. Mějte své spoluhráče jak za sebou, tak i za protihráčem.

8. Znič psychiku soupeře!

Snaž se soupeře vyvést z koncentrace. Věty typu: „Teď tu buly vyhraji já, příští ti to nechám. Dohodnuto?“ nebo „Dneska jsme se dohodli, že buly vyhráváme jen my“ jsou použitelné kdykoliv. A soupeř o nich začne minimálně přemýšlet. Když vám odpoví, tak máte výhru skoro jistou.

Komentář: Psychika je velkou zbraní a je jen na vás, jak s ní umíte pracovat. Když vyhrajete nad stejným soupeřem už víckrát a jste si opravdu jisti svou technickou a psychickou převahou, nebojte se mu říci : „Dej si florbalku první ať to mám těžší. Je to na tobě, jak si ji tam dáš.“ V případě, že vyhrajete, dosti narušíte sebevědomí protihráče. Jakákoliv komunikace může rozhodit koncentraci soupeře. Pozor, nesmí ale rozhodit tu vaši!

9. Sleduj rozhodčího!

Dalším důležitým předpokladem je být připraven. Sleduj rozhodčího, když se nadechne, sniž se a připrav se. Odhadni okamžik, kdy pískne. Zkušenější rozhodčí se v pískání střídají nepravidelně, aby tuto výhodu eliminovali.

Komentář: S tím lze jen plně souhlasit. Nezapomeň ale po vhazování sledovat i svého soupeře a hru!

10. Důvěřuj si!

Tím, že si budeš věřit a že budeš při buly aktivní, máš velkou šanci, že jí vyhraješ. Snaž se vždy být tím, kdo bude na vhazování aktivní. Když víš předem, jak chceš buly vyhrát, máš taky velkou výhodu.

Komentář: Velká sebedůvěra ale nesmí přerůst v nekoncentrovanost. Nikdy nikoho na buly nepodceňuj, uškodí ti to! V případě, že často vyhráváš buly za sebe, nezapomínej, že toho může soupeř využit rychlým napadáním. Hlídej si svého hráče. Naopak při častých neúspěších nepodléhej letargii. Povzbuzuj se. V mysli si ale neříkej hesla, která obsahují ne (např. „Neprohraji !, Neustoupím !“), mozek se tím totiž více upíná na tento kořen slova, což právě vůbec nechceme. Motivační hesla také musí být v přítomném čase (ne typu: „Budu rychlý, těš se!), správný příklad je: „Jsem borec, Vyhrávám ! Bojuji!“.

11. Zkus dát čepel přes míček!

Varianta vhazování, kdy nehraješ hned míček, ale čepel okamžitě po hvizdu přendáš na druhou stranu. Není to sice podle pravidel úplně správně, ale řada rozhodčích často zamhouří oko. Z výkladu pravidel je to přijatelné, pokud dříve než soupeřovu čepel zasáhneš míček (což se ale moc často nepovede).

Komentář: Vysvětleno u bodu 5. U tohoto typu se nemusíš bát odehrát buly ani backhandem. Je to rychlá a velmi účinná  technika vhazování.  Doporučuji dát čepel hole při zahájení těsně nad balonek, ať je objetí balónku co nejkratší.

12. Gól za pár sekund!

Pokud jsou obránci soupeře hodně daleko od sebe, případně jsou málo koncentrovaní, můžeš se pokusit vyhrát vhazování na polovinu soupeře. Je potřeba být domluven se všemi spoluhráči – obránci zajišťují akci, kdyby to nevyšlo. Křídla se naopak snaží akci podpořit. Pokud se dostaneš za protihráče na vhazování, máš proti obráncům soupeře obrovskou výhodu v rychlosti, neboť oni buď stojí nebo jsou v pohybu proti míčku. Rychlá klička nebo přihrávka na nabíhající křídlo může několik sekund po vhazování znamenat přímé ohrožení branky.

Komentář: Tohle je velmi účinné rozehrání proti méně technicky disponovaným obráncům. Vyhrávejte i buly dopředu. Z biomechanického hlediska to je rychlejší technika. Důležité je zajistit napadání jedním útočníkem! Může se lehce stát, že rychlá přihrávka soupeřova obránce způsobí naopak protiútok s nepříjemným přečíslením.

13. Prohrané vhazování?

I přes to vše výše napsané se ti může samozřejmě stát, že vhazování vyhraje soupeř. Snaž se tedy v rámci pravidel zamezit soupeři v postupu směrem dopředu. Vyhrané úvodní vhazování ještě žádný zápas nevyhrálo, tak nezbývá než si věřit, že příště ho vyhraješ zase ty.

Komentář: Plně souhlasím. Probráno i v jiných bodech.

14. Trénuj buly!

Nejlepší praxí jsou utkání, ale je nutný i trénink. Zařazujte občas trénink vhazování. Spojte ho třeba s turnajem. Je vhodné mít v týmu specialisty. Tento um se může velmi hodit při vhazováních po odloženém vyloučení, či v koncovce zápasu.

15. Vhazování po brance.

Po obdržené brance, či po vstřelené brance, může být koncentrace narušena. Věříte-li si, zkuste útočnou buly. Totéž může použít soupeř. Počítejte s tím. Podobný případ může být i na začátku utkání, je-li nějaký tým nervózní. Brzkou brankou po vhazování toho můžete využít.


Pozn.: První část článku včetně komentářů napsal Jan Koten. Ten je i autorem druhé části, která je částečně překladem článku z Innebandymagazinet. Komentáře k druhé části (a bod 14. a 15.) pak napsal Vadim Všetula, jenž se na tematiku vhazování specializuje a věnoval se této problematice i ve své diplomové práci.

Foto: Martin Flousek, xflorbal.cz
Zdroj: Innebandymagazinet

 
Komentáře
2 komentáře k “JAK VYHRÁT BULY?”
  1. Tomas Gensor napsal:

    Dobry den,

    Zaujimalo by ma ci na buly mozem drzat nizsie palicu.

    Na dolnu ruku je tam ciara ktora vymedzuje najnizsi mozny uchyt,

    zaujimala by ma vsak horna ruka, ci ma tiez nieco ako pomyselnu ciaru, pokial mozem drzat palicu na buly.

    Dakujem

     
    • VC napsal:

      Ruce se nesmí dostat níže než je čára na florbalce vymezující nejnižší možný úchyt. Od čáry směrem nahoru lze držet florbalku jakýmkoli způsobem.

       
Přidej komentář

Partner webu

Partner webu